Andrew Wakefield. Muž, kvůli kterému celý svět věří bludu o očkování

Očkování způsobuje autismus. Za touto myšlenkou stojí muž jménem Andrew Wakefield, který vyslovil před 21 lety hypotézu, že vakcíny MMR mohou být velmi nebezpečné. Jeho studie způsobila pořádný otřes. A i když se ukázalo, že studie má zásadní nedostatky, řada lidí dodnes věří spojení mezi očkováním a autismem.

V různých diskuzích se i dnes na sociálních sítích dočteme, že očkovat děti je nebezpečné. Paniku odstartoval v roce 1998 britský výzkumník Andrew Wakefield. A i když se později ukázalo, že za Wakefieldovou kritikou MMR vakcíny stál jeho pokus o vydělávání na prodeji jiných vakcín, někteří lidé jsou dodnes přesvědčeni, že měl lékař pravdu. A to i přesto, že Wakefieldova studie byla v roce 2010 zcela stažena, protože obsahovala zásadní chyby.

Kdo je Andrew Wakefield?

Wakefield je bývalý britský lékař a výzkumný pracovník, který stál na počátku moderního hnutí proti očkování. V roce 1985 získal lékařský titul, pak pracoval jako gastrointestinální chirurg se zaměřením na zánětlivá onemocnění střev. Jeho povolení k výkonu praxe bylo nicméně zrušeno a v roce 2010 byl z lékařského rejstříku úplně vymazán poté, co Generální lékařská rada Spojeného království došla k závěru, že jednal nečestně a “zneužíval" vývojově zpožděné dětí tím, že jim prováděl zbytečné a invazivní léčebné postupy. Navíc svůj výzkum prováděl bez schválení etické komise.

Co udělal?

V roce 1995 Wakefield tvrdil, že byl osloven rodiči autistického dítěte se žaludečními problémy. Poté se setkal s dalšími rodinami, které tvrdily, že se u jejich dítěte objevily první známky vývojových postižení poté, co dostalo kombinované očkování proti spalničkám, příušnicím a zarděnkám vakcínou MMR. Wakefield ve spolupráci s dalšími 12 spoluautory publikoval v  roce 1998 v magazínu The Lancet výzkum založený na případech 12 pacientů, u kterých údajně existovalo spojení mezi očkováním vakcínou MMR, autismem a onemocněním střev.

Wakefield také na následné tiskové konferenci vyzval, aby se způsob očkování vrátit do doby před rokem 1998, kdy se očkovalo proti každé nemoci zvlášť a kdy se nepoužívala kombinovaná vakcína MMR.

Co se stalo po zveřejnění výzkumu?

Jeho výzkum samozřejmě vyvolal obrovský zájem, veřejnost začala být ohledně očkovací látky MMR velmi skeptická. Tehdejší britský premiér Tony Blair ještě víc rozdmýchal vášně, když odmítl komentovat informaci, že jeho syn Leo očkování touto vakcínou nepodstoupil.

Vakcinace látkou MMR ve Spojeném království klesla z 90 procent na 79 procent v roce 2003. proočkovanost ale klesla i v dalších zemích včetně Česka či USA, kvůli čemuž se začal zvyšovat počet případů především nakažených spalničkami.

Velká podvod?

V roce 2004 zveřejnil novinář Sunday Times Brian Deer vyšetřování Wakefieldových dosud nezveřejněných finančních zájmů. Podle zprávy, kterou zveřejnil, bylo mnoho rodin ve Wakefieldově případové studii  součástí soudní žaloby proti výrobci vakcíny MMR. Lékaře navíc financovali advokáti rodin, aby získali důkazy na podporu svých žalob.

Po odhalení těchto informací 10 z 12 spoluautorů studie zveřejněné v magazínu The Lancet odvolalo svou podporu té části studie, která spojovala očkování a autismus. Zbývající dva spoluautoři a Wakefield byli v roce 2007 obviněni Generální lékařskou radou (GCM) z vážného profesního pochybení, což nakonec vedlo k jejich vyloučení z lékařské komory.

Dvanáct let od zveřejnění původní studie a měsíc předtím, než GCM shledala doktora Wakefielda vinným, časopis The Lancet jeho studii stáhl. Editor Richard Horton ji popsal jako „naprosto falešnou" a dodal, že se „cítí podveden".

Deer navíc díky rozhovorům s Wakefieldovámi kolegy a experty zjistil, že vědec měl svoje „plány“. Rok před zveřejněním kontroverzní studie totiž podal patentovou přihlášku na vlastní očkovací vakcínu proti spalničkám. I proto zřejmě na již zmíněné tiskové konferenci burcoval k návratu k očkování proti jednotlivým nemocem. Pokud by patent získal, mohl by na tom pořádně vydělat.

Další studie spojení vakcín a autismus také naznačují, ale..

Například v září 2017 se objevila studie kanadských vědců, kteří tvrdili, že hliníková složka očkovacích vakcín způsobuje u myší „znaky podobné autismu“. Jiní vědci ale poukázali na to, že kanadská studie je plná chyb. Její autoři dokonce falšovali a upravovali data tak, aby vyhovovala jejich tvrzení. Dokonce vytvořili fotomontáže, které ale byly jinými vědci odhaleny jako podvod. Podobných studií bylo víc, i u nich ale byly po podrobném prověření nalezeny chyby.

Wakefield se nevzdává

Wakefield se po tom všem přestěhoval do USA, kde se stal producentem dokumentů o škodlivosti očkování a bojovníkem proti vakcíně MMR. Opakovaně poukazuje, že od zavedení očkování vzrostl počet dětí s diagnostikovaným autismem. Jeho kritici ale oponují, že zvyšující se počet případů spíše souvisí s větším povědomím o poruchách, jako je autismus, díky čemuž dochází k lepší diagnostice než kdy dříve.

Kdo dnes šíří zprávy o škodlivosti očkování?

Hlavní propagátory mýtů o očkovacích látkách jsou dnes podle deníku The Independent zainteresovaní rodiče a zájmové skupiny. Zprávy o údajné škodlivosti očkování se přitom díky internetu dnes šíří více než kdy dřív.

Nedávná studie vědců z Univerzity George Washingtona v USA publikovaná v odborném časopise American Journal of Public Health také ukázala, že dezinformace o očkování šíří na internetu roboti a ruští trollové.

Epidemie spalniček

V současnosti se s epidemií spalniček potýká třeba Itálie, kde se počet nakažených pohyboval v minulých letech v řádu stovek. Loni už to ale bylo skoro pět tisíc případů. Proočkovanost proti spalničkám nicméně klesá i v Česku, protože někteří rodiče odmítají nechat své děti očkovat. V roce 2007 bylo naočkováno zhruba 98 procent dětí do tří let, od té doby ale toto číslo klesá. V roce 2013 byla proočkovanost necelých 89 procent a do roku 2017 klesla pod 84 procent. Loni bylo v Česku zaregistrováno 207 případů onemocnění spalničkami, letos do poloviny února jich bylo už 93.

Andrew Wakefield Spalničky očkování

Aktuálně se děje

včera

Kancelář Ivana Bartoše

Na kancelář Ivana Bartoše zaútočil sekerou neznámý útočník

Bývalý předseda Pirátů Ivan Bartoš se stal terčem násilného útoku. Neznámý pachatel v pátek večer zaútočil sekerou na výlohu jeho poslanecké kanceláře v Kutné Hoře. Na místě činu útočník navíc zanechal vzkaz, jehož obsah politik blíže nespecifikoval. Incident se obešel bez zranění, jelikož se v prostorách v danou dobu nikdo nenacházel, a celou záležitost již převzala k vyšetřování policie.

včera

Eva Taterová

Íránci režim kritizují za neschopnost ochránit obyvatelstvo. Celá situace se může změnit v krvavou lázeň, varuje Taterová

Expertka na Blízký východ Eva Taterová z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o současných protivládních protestech v Íránu, které režim krvavě potlačuje, za což jsou cenou tisíce mrtvých civilistů. „Obecně u mnohých více a více sílí kritika, že režim místo aby se staral o potřeby svých lidí, investuje své prostředky raději do podpory různých teroristických skupin a bojů o regionální dominanci, přičemž ani v jednom případě to stejně nevede k vítězství,“ vysvětlila.

včera

Jednotky ICE

Trump opět posunul hranice. Nová pravomoc agentů ICE děsí veřejnost, kdykoli mohou přijít ke komukoli domů

Nová směrnice amerického imigračního úřadu ICE, která umožňuje agentům vstupovat do soukromých obydlí bez soudního příkazu, vyvolala mezi ústavními právníky a experty na lidská práva vlnu zděšení. Podle odborníků oslovených stanicí CNN se administrativa Donalda Trumpa tímto krokem pokouší obejít čtvrtý dodatek americké ústavy, který již po staletí chrání občany před nezákonnými domovními prohlídkami.

včera

Donbas

K dosažení míru zbývá vyřešit zásadní bod. Proč je Donbas pro Rusko i Ukrajinu tak důležitý?

V Abú Zabí se v těchto dnech odehrává historicky první trilaterální setkání delegací Ukrajiny, Ruska a Spojených států od zahájení plnohodnotné ruské invaze. Přestože se všechny strany shodují, že k dosažení míru zbývá vyřešit jediný zásadní bod, pohled na něj zůstává diametrálně odlišný. Oním bodem sváru je Donbas, region na východě Ukrajiny, který se stal hlavním symbolem Putinových územních ambicí a mocenského střetu mezi Východem a Západem.

včera

Sídlo BIS

Policie zadržela Číňana podezřelého ze špionáže. Měl sbírat informace k vydírání politiků

BIS společně s policií ukončila dvouletou sledovací operaci, jejímž výsledkem je zadržení čínského občana Jang I-minga. Ten v Praze oficiálně působil jako zpravodaj čínského stranického deníku Kuang-ming ž’-pao, ve skutečnosti je však podezřelý ze špionáže pro totalitní režim. Podle vyšetřovatelů se novinář nesoustředil pouze na běžnou žurnalistiku, ale aktivně sbíral citlivé informace o českých politicích, které mohly sloužit k jejich následnému vydírání.

včera

Kyjev

Situace se zhoršuje. Proud vypadává na většině Ukrajiny, s kritickou situací se potýkají firmy i domácnosti

Energetická situace na Ukrajině se v posledních hodinách dramaticky zhoršila. Státní operátor Ukrenergo varoval, že po vlně ruských náletů z noci na dnešek muselo několik klíčových elektráren přejít do režimu havarijních oprav. Většina regionů země se nyní potýká s nucenými výpadky proudu, které nahradily dříve plánované harmonogramy, což kriticky dopadá na fungování domácností i průmyslu.

včera

Policie ČR

Ve škole se střílí, nahlásil učitel policii. Chtěl vyzkoušet, jaká bude reakce

Pražští policisté dnes v odpoledních hodinách zažili nečekaný výjezd na Žižkov. Původní hlášení o střelbě, které se podle webu idnes.cz mělo týkat budovy soukromého gymnázia a základní školy FOSTRA v Roháčově ulici, vyvolalo okamžitou mobilizaci všech dostupných prvosledových hlídek v okolí. Do akce se zapojily desítky policistů i zdravotnický inspektor, přičemž policie okolí školy i přilehlé ulice preventivně uzavřela.

včera

včera

USS Abraham Lincoln

K Íránu míří armáda amerických válečných lodí, oznámil Trump

Americký prezident Donald Trump oznámil, že směrem k Íránu míří „armáda“ amerických válečných lodí. Toto prohlášení, které zaznělo na palubě prezidentského speciálu Air Force One při návratu ze summitu v Davosu, přichází v době extrémního napětí vyvolaného brutálním potlačením protivládních protestů v Íránu a obavami z obnovení tamního jaderného programu.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Miliony Ukrajinců čelí bezprostřední hrozbě umrznutí. Evropa obratem posílá stovky generátorů

Diplomaté z Ukrajiny, Ruska a Spojených států po měsících vyjednávání konečně zúžili seznam sporných bodů na ten nejpodstatnější: status Donbasu. Prezident Volodymyr Zelenskyj i poradce Kremlu Jurij Ušakov shodně potvrdili, že právě budoucnost tohoto východoukrajinského regionu je pro jakýkoliv posun v mírových rozhovorech naprosto zásadní. Moskva v současnosti ovládá přibližně devadesát procent jeho území, kromě okupovaného Krymu a částí dalších pěti ukrajinských oblastí.

včera

Grónsko

Jak uspokojit Trumpa? Stačila mu 70 let stará dohoda

Oznámení amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení „rámcové dohody“ ohledně Grónska vyvolalo v mezinárodních kruzích vlnu otázek. Zatímco Trump mluví o historickém úspěchu a „věčném“ ujednání, bližší pohled na dostupné informace naznačuje, že podstata této dohody není zdaleka tak revoluční, jak ji Bílý dům prezentuje. Většina klíčových bodů totiž nápadně připomíná bezpečnostní smlouvu s Dánskem, která platí již od roku 1951.

včera

včera

Donald Trump

"Odporné. Zvedá se mi z toho žaludek." Trump vyvolal v Británii výroky o Afghánistánu politickou bouři

Britský politický svět a komunita veteránů se ostře ohradili proti výrokům Donalda Trumpa, který zpochybnil nasazení spojeneckých vojsk NATO v Afghánistánu. Americký prezident v rozhovoru pro stanici Fox News prohlásil, že zatímco americké jednotky bojovaly, spojenci se „drželi trochu v ústraní, mimo první linii“. Tato slova vyvolala bouři nevole u britských zákonodárců, z nichž mnozí v Afghánistánu sami sloužili nebo tam ztratili své blízké.

včera

Dmitrij Peskov

Pokrok v mírových rozhovorech závisí na tom, jestli ukrajinské síly opustí celý Donbas, prohlásil Peskov

Kreml znovu potvrdil svůj nekompromisní postoj a požaduje, aby ukrajinské ozbrojené síly opustily celý region Donbasu jako nezbytnou podmínku pro pokrok v mírových rozhovorech. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zdůraznil, že stažení ukrajinských vojsk z území, která si Rusko nárokuje, je pro Moskvu klíčovým bodem. Toto prohlášení přichází ve chvíli, kdy se pozornost světa upírá k Abú Dhabí, kde začínají historicky první třístranná jednání mezi delegacemi USA, Ukrajiny a Ruska od začátku války.

včera

Vitalij Kličko, Kyjev (Ukrajina)

Kličko vyzval po posledních útocích obyvatele Kyjeva k evakuaci

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vkládá naděje do trojstranných rozhovorů, které se konají ve Spojených arabských emirátech za účasti zástupců Ukrajiny, Ruska a Spojených států. V hlasové zprávě určené novinářům uvedl, že klíčovým tématem jednání v Abú Dhabí je status východoukrajinského Donbasu. Podle Zelenského jde o významný krok, který by mohl vést k ukončení války, i když zároveň varoval, že situace se může vyvíjet různými směry.

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Nežijeme díky milosti USA, prohlásil v Davosu Carney. Trump se mu pomstil zrušením pozvání do Rady míru

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer prostřednictvím sociálních sítí oznámil, že stahuje pozvánku pro Kanadu k účasti v „Radě míru“. Tento krok představuje další citelný zásah do již tak napjatých vztahů mezi sousedními severoamerickými mocnostmi. Trump své rozhodnutí zveřejnil krátce poté, co kanadský premiér Mark Carney v Davosu ostře vystoupil proti americké dominanci.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Historický zlom nastal. Éra spoléhání se na USA definitivně skončila, shodli se v tichosti evropští lídři

V Bruselu se ve čtvrtek odehrál summit, který sice navenek postrádal obvyklou dramatičnost, ale v zákulisí byl podle webu Politico vnímán jako historický zlom. Evropští lídři se shodli na tom, že éra bezvýhradného spoléhání na Spojené státy definitivně skončila. Ačkoliv Donald Trump jen 24 hodin před začátkem schůzky stáhl své nejostřejší hrozby týkající se anexe Grónska, pachuť z největší transatlantické krize posledních desetiletí v Bruselu zůstala.

včera

včera

včera

Počasí do konce víkendu. Meteorologové řekli, kde bude sněžit

Počasí se v závěru probíhajícího týdne obejde většinou beze srážek. Meteorologové je očekávají až v neděli večer, přičemž může jít o déšť i sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) na sociální síti X. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy