Kostra Richarda III. vydává svědectví. Co krále trápilo?

Ostatky Richarda III., který vládl Anglii v letech 1483 až 1485, se v loňském roce podařilo najít pod parkovištěm ve městě Leicester. Od té doby odborníci tento mimořádný nález zkoumají a doplňují další podrobnosti o životě a době středověkého panovníka.

Při probírání usazenin našli vědci Cambridgeské univerzity "mnoho" mikroskopických vajíček parazita v oblasti dolní části páteře, kde měl monarcha za života vnitřnosti. "Tento nález ukazuje, že Richard měl ve střevech škrkavky," napsali dnes vědci v časopise The Lancet. "Škrkavky se šíří při kontaminaci jídla fekáliemi ze špinavých rukou nebo při použití fekálií jako hnojiva," dodali.

Anglii 15. století sužovala celá škála střevních parazitů. Patřili mezi ně tenkohlavec lidský (Trichuris trichiura), motolice jaterní (Fasciola hepatica), tasemnice bezbranná (Taenia saginata), tasemnice dlouhočlenná (Taenia solium) a škulovec široký (Diphyllobothrium mansonoides), kteří se šířili prostřednictvím syrového nebo nedostatečně tepelně upraveného nakaženého masa. Z nich vědci v Richardově hrobě nic nenašli.

Kostru Richarda III. našli archeologové v chóru bývalého kostela, informuje tyden.cz. Chór je místo, kde stojí kněžiště a oltář. Laikové tam nesměli, což mohlo podle archeologů bránit pokusům o veřejné uctívání mrtvého. Hrob samotný je prý odfláknutý. Pro královo tělo byl příliš krátký, takže ho hrobníci museli položit nakřivo a opřít mu hlavu o stěnu. Nemá dokonce ani pravidelný půdorys. Místo obdélníku vykopali Richardovi lichoběžník. Byl na tom hůř než místní chudí na hřbitově kostela Svatého Petra.

Ti měli nejen pravidelné hroby, ale i rakve. Krále Richarda nezabalili ani do plátna, jak bylo v tehdejších časech zvykem. Pozice těla podle vědců naznačuje, že během pohřbu stál jeden nebo víc z hrobníků v jámě a ostatní mu mrtvolu podávali. Stačila by prý jen drobná námaha, aby král ležel v hrobě aspoň trochu rovně. Nikdo se o to ale nepokusil, což by mohlo naznačovat buď neúctu, nebo spěch. Hodí se nezapomínat, že mrtvola byla tři dny stará a bylo léto.

Richard III. trpěl také vážnou skoliózou (zakřivením páteře na jednu stranu). Mohla mu podle vědců způsobovat i dýchavičnost a bolesti, ale není to jisté. Někteří stejně postižení lidé si na bolesti nestěžují. Král byl vysoký 173 centimetrů. Na zátylku měl dvě rány, které mohla způsobit rána mečem nebo halapartnou. Menší ránu od dýky nebo jiné podobné zbraně měl i na temeni. Na žebrech a na pánvi měl ještě další zranění. Podle vědců to ale asi byla spíš posmrtná zohavení.