Požár pařížské katedrály Notre-Dame uvolnil do vzduchu tunu olova, zjistila studie

Studie publikovaná v časopise GeoHealth se pokusila odhadnout do jaké míry byli obyvatelé Paříže vystaveni olovu v důsledku požáru katedrály Notre-Dame. Na střeše se nacházelo 460 tun olova a vědci nashromáždili 100 vzorků povrchové půdy v okruhu 1 kilometru od katedrály. Výzkum ukázal, že koncentrace olova v okruhu 50 kilometrů je až 20ti násobná.

Olovo řadíme mezi těžké kovy a nalezneme ho například v ochranných slitinách před rentgenovými paprsky nebo v munici. Lidé jsou olovu vystaveni především vdechováním prachových částic a jeho vliv na lidský organismus je velmi nebezpečný.

Umí se ukládat v kostech, ledvinách a játrech a při vysokých dávkách může dojít k nevratnému poškození nervové soustavy. U dětí stačí pouze malá koncentrace olova ve vzduchu a mohou se objevit vývojové poruchy převážně kognitivních funkcí. Vědci varovali před nebezpečím, které představuje koncentrace uvolněného olova ze zničené střechy Notre-Dame. „Přestože odhadované množství olova do 1 km odpovídá pouze malému zlomku celkového množství pokrývajícího katedrálu, mohlo by to představovat zdravotní riziko u dětí,“ napsali vědci ve své studii.

Dřívější odhady uvedly, že se do vzduchu dostalo přibližně 150 kilogramů olova, který se následným olověným spadem dostal do půdy. Vědci odhalili, že množství uloženého olova po požáru je 1 000 kilogramů, jedna tuna nebezpečného materiálu. Podle IFL Science byla po požáru odebírána krev dětem a výsledky nebyly nijak alarmující.

Autoři studie varují, že odběry krve nebyly provedeny bezprostředně po požáru a mohou vykazovat nepřesné výsledky. „Správa velkých měst, jako je Paříž, by měla mít v pohotovosti velký tým pro vyšetřování, připravený k nasazení, aby provedl stovky měření bezprostředně po nehodě nebo toxickém úniku, který by mohl potenciálně představovat hrozbu pro veřejné zdraví,“ uvádí závěrem autoři studie.