Ivica Todorič (Agrokor)

Papež František má za sebou další klidnou noc, ve čtvrtek večer si připomněl výročí svého zvolení do čela katolické církve. Včera uplynulo 12 let od tohoto okamžiku, kterému předcházela rezignace Benedikta XVI. 

Noc v ulicích strávili někteří lidé z italské Neapole a jejího bezprostředního okolí. Oblastí totiž otřáslo zemětřesení, které místy způsobilo škody na budovách. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění, informovala BBC. 

Itálie zřejmě dodá Ukrajině stíhače tanků B1 Centauro. Ačkoli se podobné spekulace v minulosti ukázaly jako nepravdivé, tentokrát se zdají být reálné. Podle serveru National Interest by první stroje měly dorazit na Ukrajinu v těchto dnech. 

Policie ukončila pátrání po pohřešovaném soudci Romanu Kafkovi. Podle dostupných informací je naživu a čelí podezření ze zpronevěry peněz, které mu svěřili jeho známí. Strážci zákona se k okolnostem případu nevyjadřují, věcí se má zabývat Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ). 

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj je přesvědčen, že jeho ruský protějšek Vladimir Putin o příměří na Ukrajině nestojí a bude sabotovat veškeré mírové snahy. Američané ale podle Zelenského disponují silou, aby Moskvu přinutili k souhlasu s mírem.

K soudu se poprvé dostal případ víkendové vraždy cizinky v Jaroměři v Královéhradeckém kraji, které podle závěrů policejního vyšetřování předcházelo znásilnění. Soudce rozhodl o vazbě pro podezřelého. Tomu v případě odsouzení hrozí až výjimečný trest.

Na hory se vrátila zima, konstatoval Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v pátek na facebooku. Už o den dříve ostatně varoval před silným sněžením v některých oblastech. Předpověď na víkend slibuje dobré lyžařské podmínky. 

Mark Carney se oficiálně stal premiérem Kanady. Po slavnostním složení přísahy podepsal potřebné dokumenty, čímž završil proces svého jmenování. Aktu byla přítomna i generální guvernérka Kanady Mary Simon, která dokumenty rovněž podepsala. Ceremoniál doprovázela hlasitá podpora přihlížejících.

Americký prezident Donald Trump označil jednání mezi Spojenými státy a Ruskem za „dobrá a produktivní“ a zároveň varoval, že tisíce ukrajinských vojáků jsou zcela obklíčeny ruskou armádou. V příspěvku na své sociální síti Truth Social uvedl, že tito vojáci jsou v „velmi špatné a zranitelné pozici“ a že požádal ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jejich životy byly ušetřeny. Podle Trumpa by se v opačném případě jednalo o „hrozný masakr“, jaký svět neviděl od druhé světové války.

Generální tajemník NATO Mark Rutte v pátek uvedl, že Evropa a Spojené státy by měly v budoucnu normalizovat vztahy s Ruskem, jakmile skončí válka na Ukrajině. V rozhovoru pro agenturu Bloomberg prohlásil, že by bylo přirozené, aby se po ukončení bojů postupně obnovily diplomatické styky mezi Západem a Moskvou. 

Portugalská vláda se rozhodla nepořídit americké stíhačky F-35, přestože tamní letectvo jejich nákup doporučilo. Důvodem je nejistota spojená s politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa, který opakovaně signalizoval změny v postavení Spojených států v rámci NATO.

Podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna mají Spojené státy tři možné reakce na ruské odmítnutí příměří na Ukrajině. Nejpravděpodobnějším scénářem je podle něj zvýšený tlak na Kyjev. Další variantou by mohl být ústup Donalda Trumpa od snahy o mírové řešení konfliktu. Nejmenší šanci na realizaci pak expert přisuzuje zvýšenému tlaku na Moskvu.

Evropská unie prodloužila sankce proti Rusku poté, co dosáhla dohody s Maďarskem, které hrozilo vetem celého sankčního rámce. Kompromis zahrnuje odstranění čtyř jednotlivců ze sankčního seznamu, čímž se jim zmírní omezení v oblasti financí a cestování. 

Německo se chystá k masivnímu navýšení výdajů na obranu a infrastrukturu, poté co se lídr konzervativní Křesťanskodemokratické unie (CDU) Friedrich Merz dohodl se Zelenými na obřích investicích v hodnotě až jednoho bilionu eur. Tato dohoda znamená zásadní odklon od tradiční fiskální zdrženlivosti Berlína a má za cíl nejen posílit obranu země, ale také podpořit hospodářský růst. 

Návrh na příměří mezi Ukrajinou a Ruskem, který tento týden předložily Spojené státy a který Kyjev přijal, má podle amerického ministra zahraničí Marca Rubia vést k „ukončení tohoto konfliktu způsobem, který bude trvalý a udržitelný.“ Historie však ukazuje, že podobná dohoda již jednou selhala a místo trvalého míru přinesla pouze zhoršení situace.

Postoj Vladimira Putina k mírovému plánu Spojených států pro Ukrajinu vzbuzuje podezření, že se ruský prezident snaží ve vztahu k Donaldu Trumpovi taktizovat. Americký prezident se často chlubí svým „skvělým vztahem“ s Putinem, ale nyní se ukáže, zda má toto spojenectví skutečný význam, píše ve své analýze CNN.

Společnost Tesla varovala americkou vládu, že obchodní válka rozpoutaná Donaldem Trumpem by mohla vést k odvetným clům, která zasáhnou nejen ji, ale i další výrobce automobilů ve Spojených státech.

Spojené státy mají „určitý opatrný optimismus“, že dohoda o příměří ve válce na Ukrajině je na spadnutí, uvedl ve čtvrtek pozdě večer poradce pro národní bezpečnost USA Mike Waltz. Kreml se přitom týž den k příměří postavil odmítavě, a to ještě dříve, než se zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Steve Witkoff setkal s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Zda schůzka nakonec proběhla není doteď jasné.

Ekonomové Boris Navrátil a Jakub Dedek, kteří spolupracují v rámci Evropské výzkumné univerzity v Ostravě, poskytli exkluzivní rozhovor pro EuroZprávy.cz. Věnovali se v něm agresivní obchodní politice nové administrativy Bílého domu pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.