Majitel chorvatského gigantu Agrokor byl zatčen. Rusko hodlá rázně hájit své zájmy

Todorić je spolu s dalšími 14 osobami vyšetřován pro falšování účetnictví a zpronevěry velkého rozsahu v největším potravinářském koncernu na Balkáně. Podle chorvatské policie byl dnes předvolán na policejní stanici na Charing Cross, kde byl zatčen.

Agrokor po ovládnutí chorvatského maloobchodního trhu začal expandovat v sousedních zemích a získal dominantní pozice i na maloobchodních trzích Slovinska, Srbska a Bosny. Todorić díky expanzi posledních let získal přezdívku "nový jugoslávský král", jeho podnik však během ní navršil obrovské dluhy odhadované na 5,4 miliardy eur (138 miliard Kč). Nyní je pod správou chorvatského státu. Todorić je podle českých médií známým a vzorem bývalého českého ministra financí Andreje Babiše.

Agrokor vytváří 15 procent hrubého domácího produktu (HDP) Chorvatska. Na firmu je na Balkáně navázáno 60.000 pracovních míst, z toho dvě třetiny v samotném Chorvatsku.

O budoucnosti Agrokoru rozhodne i Moskva

"Je to problém mezi firmami," neměl by zatěžovat vztahy mezi Záhřebem a Moskvou, komentovala v říjnu záležitost lakonicky chorvatská prezidentka Kolinda Grabarová Kitarovičová po setkání se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem. Putinův mluvčí Dmitrij Peskov následně oznámil, že "Sberbank bude své zájmy hájit" a že "ruský stát (své) společnosti v této věci podpoří".

Podle chorvatského ekonoma Damira Novotnyho ale obě banky "šly vědomě do rizika", když od roku 2014 skupině, o níž věděly, že má problémy, poskytovaly půjčky "s postranními geopolitickými úmysly". "Nejde jen o Agrokor, ale šíře o zájmy Ruska v jihovýchodní Evropě," řekl Novotny.

"Nemůžeme vyloučit, že politické hledisko hrálo v rozhodování roli, protože projekty státních bank nejsou vždy založeny na ekonomické rozvaze," souhlasí s ním bankovní analytik Alexandr Sarajev z ruské ratingové agentury RAEX. Rozhodnutí však "vycházelo z domněnky, že jde o klíčovou společnost a že jí pomůže stát", říká analytik.

Z ruského úhlu pohledu byl tehdy Agrokor považován za expandující balkánský ekonomický skvost. Sberbank v té době uskutečňovala rozsáhlé investice ve východní Evropě, kterým uškodily sankce, jež následovaly po ukrajinské krizi.

Zatímco EU, když problémy Agrokoru dosáhly kritického bodu, se držela stranou, přišla "rychlá americká odpověď", poznamenává analytik. V červnu poskytla společnosti Agrokor půjčku ve výši 1,06 miliardy eur skupina investorů, vedená americkým fondem Knighthead Capital Management, a umožnila tak firmě nabrat dech.

Akci "skupiny amerických investorů a dalších", jejímž záměrem je "záchrana firmy, která má význam pro Chorvatsko i jiné regiony", v místních médiích v říjnu vychvalovala americká velvyslankyně v Chorvatsku Julieta Valls Noyeová.

Sberbank se této záchrany zúčastnit odmítla. Chorvatsku vyčítá, že Agrokor znárodnilo, aniž by to řeklo. Opatření přijatá Záhřebem "vážně poškozují práva věřitelů", řekl 19. října na ruském státním zpravodajském kanálu Rossija 24 generální ředitel Sberbank, German Gref.

Agrokor v září oznámil, že byly podniknuty soudní kroky k zabavení jeho majetku na Balkáně a v Británii. Většinu z nich iniciovala Sberbank. German Gref poznamenává, že "po dobu sedmi let skupina falšovala účty a podváděla své věřitele a vládu". Timothy Less, vedoucí organizace Nova Europa, před drážděním ruského medvěda varuje: "Sberbank se chová jako investor, který se snaží minimalizovat své ztráty."