nelegální skládka

Představitelé hnutí SPD v čele s Tomiem Okamurou v uplynulých dnech ostře vystoupili proti dalšímu financování ukrajinského režimu. Jako hlavní důvod uvádějí rozsáhlé korupční skandály, které na přelomu let 2025 a 2026 zasáhly nejbližší okolí prezidenta Volodymyra Zelenského. Podle Okamury je nepřípustné, aby čeští občané dopláceli na systém, kde se miliardy z mezinárodní pomoci ztrácejí v kapsách „kamarádů ze showbyznysu“.

Americká administrativa přitvrdila ve své kritice starého kontinentu. Poté, co prosincová Národní bezpečnostní strategie (NSS) šokovala evropské metropole temnými vizemi o „civilizačním vymazání“, vystoupili představitelé Bílého domu s vysvětlením: nejde o urážku, ale o poslední varování před ekonomickou smrtí. Podle Washingtonu se Evropa nachází v hluboké krizi, kterou si její elity odmítají přiznat, a Spojené státy hodlají spojence „probudit k životu“.

Evropské diplomatické kruhy zachvátila silná nejistota. Poté, co americké síly úspěšně zasáhly ve Venezuele a zadržely Nicoláse Madura, obrátil Donald Trump svou pozornost k Arktidě. Grónsko, o kterém se v minulosti mluvilo jako o možném cíli amerických zájmů, je opět v popředí, a pro Evropskou unii to znamená složitou situaci: musí najít způsob, jak ochránit celistvost Dánského království, a přitom se nedostat do přímého střetu s USA, pro které je ostrov strategicky klíčový.

Americký prezident Donald Trump v pondělním rozhovoru pro NBC News potvrdil, že Spojené státy jsou připraveny k další vojenské operaci ve Venezuele, pokud prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová nebude plně spolupracovat. Trump zdůraznil, že ačkoliv USA nepovažují Venezuelu za nepřítele, vedou nekompromisní válku proti narkoterorismu a drogovým kartelům.

V pařížském Elysejském paláci se scházejí lídři takzvané „koalice ochotných“, aby se pokusili o zásadní průlom v mírových jednáních na Ukrajině. Setkání hostí francouzský prezident Emmanuel Macron a jeho cílem je doladit bezpečnostní záruky pro Kyjev v rámci rodícího se mírového plánu. Podle ukrajinské strany je dohoda hotová již z devadesáti procent, zbývající část však představuje nejobtížnější body konfliktu, který se blíží ke svému čtvrtému roku.

V éře rostoucí politické nestability a zpřísňujících se hraničních kontrol se druhý cestovní pas stává pro mnohé nejcennějším aktivem. Nejde už jen o výsadu elit nebo cestovatelů, ale o strategickou pojistku, kterou si na konci roku 2025 pořídil i herec George Clooney se svou rodinou, když získali francouzské občanství. V době, kdy svět čelí nepředvídatelným krizím, se vlastnictví více státních příslušností mění z luxusu v nutnost, která otevírá dveře k práci, studiu i bezpečnému úkrytu.

V pondělí stanul dopadený venezuelský prezident Nicolás Maduro před federálním soudem v New Yorku a hned v úvodu vzbudil značnou pozornost médií výběrem svého právního zástupce. Po jeho boku se totiž objevil Barry Pollack, špičkový americký obhájce, který se proslavil především dlouholetým zastupováním zakladatele portálu WikiLeaks Juliana Assange. Pollackovi se v roce 2024 podařilo po letech složitých jednání zajistit Assangeovo propuštění z britského vězení, což z něj v právních kruzích udělalo specialistu na ty nejnáročnější mezinárodní případy.

Obyvatelé Prahy 4 se dnes musí vypořádat s nepříjemnou komplikací v podobě studených radiátorů a nedostatku teplé vody. 

Kuba se momentálně nachází v jednom z nejobtížnějších období své moderní historie. Události v Caracasu, kde americké speciální jednotky Delta Force zadržely prezidenta Nicoláse Madura, zasáhly ostrovní stát s nevídanou silou. 

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová, která nedávno získala Nobelovu cenu za mír, poskytla svůj první televizní rozhovor od převratných událostí v zemi. V rozhovoru pro stanici Fox News prozradila, že s Donaldem Trumpem naposledy hovořila loni v říjnu. Jejich telefonát se uskutečnil právě v den, kdy bylo oznámeno její ocenění prestižní cenou. Od té doby nebyli v žádném přímém kontaktu, což vyvolává otázky o budoucích vztazích.

Mrazivého počasí si během ledna nejvíc užijeme v tomto týdnu. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). V dalších týdnech už má být kolem nuly, případně nad nulou. 

Českou náboženskou obec zasáhla v úvodních dnech nového kalendářního roku smutná zpráva. Zemřel kněz a někdejší rozhlasový redaktor Miloslav Fiala, jehož před několika lety vyznamenal prezident. Fialovi bylo 97 let. 

Už se to stává koloritem. Pokaždé když začne nový rok, jsou blízko k prvnímu českému sportovnímu úspěchu hokejoví reprezentanti do 20 let na mistrovství světa své věkové kategorie. V roce 2023 získali stříbro, v letech 2024 a 2025 bronz. Nyní mají opět šanci získat zlato, protože se dostali do finále, kde změří síly v noci na úterý (2:30 středoevropského času) se Švédy. Probojovali se tam díky tomu, že v semifinále dokázali přehrát Kanadu, jako nikdy před tím.

Soud poslal muže, který je po pátečním útoku v obchodním centru v Hradci Králové obviněn z pokusu o vraždu, do vazby. Informovala o tom policie. 

Zadržený venezuelský prezident Nicolas Maduro v pondělí poprvé stanul před americkým soudem v New Yorku. Maduro a jeho manželka si vyslechli obvinění, přičemž oba odmítli vinu. Další stání s jihoamerickým politikem by mělo proběhnout v březnu. 

Vláda Andreje Babiše se v pondělí sešla k první schůzi v novém roce. Projednala a schválila mimo jiné své programové prohlášení, jehož naplnění má Českou republiku zařadit mezi prosperující, stabilní a bezpečné státy Evropy. Zabývala se rovněž návrhem novely zákona o silničním provozu a poslaneckým návrhem na změnu legislativy v oblasti státní služby.

Policie od uplynulého víkendu vyšetřuje vraždu ženy středního věku na Strakonicku. Úspěšné bylo pátrání po chybějící části těla oběti. Kriminalisté se zatím nezmínili o podezřelém, avšak uvedli, že nikomu nehrozí další nebezpečí. 

Silné mrazy v Česku ještě rozhodně nepolevily. Meteorologové v pondělí aktualizovali výstrahu, podle které budou i během následujících nocí klesat teploty až pod -12 °C. Upozornil na to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen ostře vystoupil proti opakovaným prohlášením amerického prezidenta Donalda Trumpa o možné anexi tohoto největšího ostrova světa. Vyzval šéfa Bílého domu, aby se vzdal svých „fantazií o anexi“ a přestal s nepřijatelnou rétorikou plnou nátlaku. Nielsen zdůraznil, že Grónsko je domovem tamních obyvatel a svébytným územím, které si o své budoucnosti rozhoduje samo.