Zemřela druhá Mandelova manželka Winnie, její minulost je velmi pochybná

Johannesburg - Zemřela druhá manželka bývalého jihoafrického prezidenta Nelsona Mandely, bylo jí 81 let. Winnie Madikizelaová-Mandelová byla považována za kontroverzní osobnost.

"S velkým smutkem informujeme veřejnost, že paní Winnie Madikizelová-Mandelová zemřela v nemocnici Milpark v Johannesburgu v pondělí 2. dubna," uvedl její mluvčí Victor Dlamini v prohlášení. "Zemřela po dlouhé nemoci, kvůli které byla od začátku roku několikrát hospitalizována. Odešla v tichosti dnes brzy odpoledne v kruhu rodiny," dodal.

V komuniké dále se uvádí, že Madikizelová-Mandelová "byla jednou z největších ikon boje proti apartheidu, bojovala zaujatě proti režimu apartheidu a obětovala svůj život za svobodu Jižní Afriky".

Zástupce vládnoucí strany Africký národní kongres (ANC), která vedla boj proti segregačnímu režimu, ji označil za ženu, která "symbolizovala sílu, odpor a věčnou duši svobody". "Neúnavně bojovala za to, abychom měli spravedlivou a rovnou společnost, a zasvětila svůj život službě africkému lidu," dodal Mbalula Fikile. Laureát Nobelovy ceny za mír a bývalý reverend Desmond Tutu označil Madikizelovou-Mandelovou za "hlavní symbol" boje proti apartheidu.

Winnie byla Mandelovou manželkou 38 let, z toho 27 let ale strávil Mandela ve vězení za své politické aktivity v boji proti tehdejšímu režimu rasové segregace v JAR. Rozvedli se v roce 1996.

Madikizelová-Mandelová byla v roce 2003 odsouzena k pěti rokům odnětí svobody za zpronevěru 120.000 dolarů. Pověst Mandelové utrpěla již v roce 1991, kdy byla odsouzena k šesti letům odnětí svobody za podíl na únosu a vraždě 14letého chlapce. Nakonec však po odvolání vyvázla pouze s pokutou.

Legendární bojovník proti apartheidu a nositel Nobelovy ceny za mír Mandela, který byl prezidentem od roku 1994 do roku 1999, zemřel v roce 2013 ve věku 95 let.

Související

Nelson Mandela, bývalý prezident Jihoafrické republiky a jeden z hlavních bojovníků proti apartheidu. Byl spoluzakladatelem ozbrojeného křídla Afrického národního kongresu Umkhonto we Sizwe, které bylo vládami Jižní Afriky a Spojených států označeno za teroristickou organizaci. Za svou činnost byl režimem apartheidu 27 let vězněn. Rozhovor

Mandelu jako hlavu státu uznávali prakticky všichni Jihoafričané, uvádí afrikanista Skalník

Uplynulo 30 let od chvíle, kdy se jihoafrickým prezidentem stal čelní bojovník proti rasovému apartheidu Nelson Mandela. Během pětileté vlády procházela země především transformací, kdy klíčové státní i ekonomické pozice přebírali černí Afričané, připomíná Petr Skalník v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Afrikanista, antropolog a bývalý diplomat v něm také upozorňuje, že Mandela byl mnohem více nacionalistou než socialistou a za jeho prezidentství Jihoafrická republika získala mezinárodní prestiž a začala hrát rozhodující politickou i hospodářskou roli na kontinentu. Mandelovo působení v čele státu tak považuje za úspěšné, navzdory tomu, že se první hlavě státu černé pleti nepodařilo zkrotit bující kriminalitu a překlenout majetkovou propast ve společnosti.

Více souvisejících

Nelson Mandela Winnie Madikizelaová-Mandelová úmrtí jihoafrická republika

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 2 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy