Masakr muslimských pastevců v Mali má 134 obětí, prezident odvolal generály

V pozadí útoku zřejmě stály mezietnické spory o vodu a půdu - jeho terčem se stali příslušníci pasteveckého národa Fulbů, na něž zaútočili ozbrojenci z kmene Dogonů.

Nejnovější incident se podle starosty městečka Bankass Moulaye Guindoa stal v sobotu ráno. Pastevce podle něj zabili v nedaleké vesničce Ogossagou muži převlečení za lovce, kteří následně vypálili téměř celou vesnici. Terčem útoku se podle starosty stala také nedaleká vesnice Welingara, kde bylo zabito několik lidí. Agentura Reuters s odvoláním na bezpečnostní složky napsala, že mezi mrtvými jsou děti, těhotná žena i senioři.

Podle agentury AFP nenávist mezi oběma etnickými skupinami vyplývá především ze sporů o vodu a pastviny pro dobytek. V oblasti středního Mali mají rovněž vliv džihádisté, kteří zde působí v posledních čtyřech letech. Své stoupence nacházejí zejména mezi muslimskými Fulby, kteří jsou častým terčem nájezdů milicí kmene Dogonů.

Fulbové opakovaně žádali centrální vládu o ochranu. Vláda v Bamaku odmítá obvinění, že před násilím na tomto národě přivírá oči, nebo že ho dokonce sama podněcuje.

Happening now..#Sahel #Mali: "ethnic dozo" militia - backed by #France and its puppet #Mali gov - slaughter 175 Fulani villagers including elders women & children in yet another #France-orchestrated #Genocide taking place in #Africa.. this time in #Mali .. pic.twitter.com/65pmNN2Pe4

Rozsáhlé oblasti Mali stále nejsou pod kontrolou malijské armády. Na severu země komplikují bezpečnostní situaci džihádistické skupiny, které se daří držet na uzdě pouze díky přítomnosti mezinárodních jednotek. Etnické násilí v centrálním i jižním Mali zasahuje i do sousedních států, zejména do Burkiny Faso a Nigeru.

Zástupci Rady bezpečnosti OSN se setkali s představiteli malijské vlády a prezidentem v pátek večer. Tématem jednání bylo pokračující násilí v zemi a pomalé uplatňování mírové dohody s neislamistickými ozbrojenými skupinami z roku 2015.