Justice zatápí Krejčířovi, dnes přišla u soudu další rána

"Asi v roce 2011 policie našla v Krejčířově domě seznam osob určených k likvidaci a stálo na něm i moje jméno. Od té doby se mě Krejčíř pokusil nechat zavraždit asi třikrát nebo čtyřikrát," vylíčil O'Sullivan SABC. Český podnikatel mu prý v roce 2010 dokonce sám volal a řekl mu, že má v plánu ho nechat zavraždit. "Teď to tedy byl pátý pokus," poznamenal ke čtvrtečnímu odhalení údajného atentátu soukromý detektiv a pochválil práci jihoafrické policie.

Ta zatkla dva muže a jednu ženu, kteří podle vyšetřovatelů měli téhož dne kromě O'Sullivana zabít ještě policejního plukovníka Nkosanu Ximbu přezdívaného Killer (zabiják). Jedním ze zatčených je dlouhodobě hledaný muž podezřelý z únosu a pokusu o vraždu ve stejném případu, kvůli kterému je Krejčíř v JAR nyní ve vazbě. Policie ve čtvrtel také zabavila tři auta, pušku a dvě pistole a vybavení pro policejní vozy. Při chystaných útocích se jejich strůjci údajně chtěli vydávat za policejní hlídku.

"Mají jasné vazby na Krejčíře, ale v této fázi ještě neumíme říct, do jaké míry se na tom (Krejčíř) podílel," řekl policejní představitel Solomon Makgale serveru Eyewitness News na dotaz, zda český podnikatel stál za údajně plánovanou likvidací dvou nepohodlných vyšetřovatelů. Makgale předpokládá, že v tomto případě budou zatčeny ještě další osoby. Podle televizní stanice eNCA by trojice zadržených měla stanout před soudem v pondělí.

Podle O'Sullivana český podnikatel začíná být nervózní. "Myslím, že cítí, že mu justice začíná zatápět. Poslední čtyři roky nebo pět let měl justiční systém v kapse, ale nyní začíná zjišťovat, že navzdory všemu tomu chvástání mu to nestačilo. Domnívám se, že štěstí ho opustilo," řekl O'Sullivan stanici eNCA.

Odvolání nepovoleno

Vrchní soud v Johannesburgu dnes nepovolil právníkům zatčeného Krejčíře, aby se odvolali k jihoafrickému nejvyššímu odvolacímu soudu proti čtvrtečnímu zamítnutí Krejčířovy žádosti o propuštění na kauci. Na Twitteru o tom informovala novinářka jihoafrického listu Citizen Amanda Watsonová, která dnešní jednání soudu sledovala. Proces s Krejčířem, který čelí obvinění z únosu a pokusu o vraždu, bude pokračovat 24. ledna.

O žádosti podnikatelových advokátů dnes rozhodovala stejná soudkyně, jež ve čtvrtek potvrdila prosincové rozhodnutí soudu nižší instance, který Krejčířovi kvůli obavám z jeho útěku a z ovlivňování svědků nedovolil opustit vazbu. Advokát Francois Roets se dnes soudkyni Leoni Windellovou znovu snažil přesvědčit, že podnikatelův útěk z JAR ani ovlivňování svědků nehrozí a že odvolací soud bude mít "globálnější pohled" na případ a mohl by kauci povolit.

S tím nesouhlasil prokurátor Louis Mashiane, který argumentoval, že propuštění Krejčíře musí zamítnout každý soud v JAR, neboť podnikatel má dobrý důvod ze země zmizet. Soudkyně se nakonec přiklonila k názoru prokuratury.

Ilegální ekonomika v JAR na vzestupu

JAR nyní prožívá éru hospodářského růstu a spolu s legální ekonomikou nabývá na síle i šedá zóna. Časopis Time například připomíná, že na celém africkém kontinentu právě v JAR probíhá nejvíce nezákonných finančních operací. Jejich objem se zvýšil z odhadované 1,29 miliardy amerických dolarů v roce 2002 až na dechberoucích 23,73 miliardy dolarů v roce 2011.

Právě zásah do "penězovodů" členů podsvětí, včetně Radovana Krejčíře, se potom při úplatnosti představitelů policie jeví jako nejjistější prostředek boje s organizovaným zločinem. Jihoafrický berní úřad (SARS) v listopadu Krejčířovi obstavil majetek kvůli podezření, že disponuje nepřiznaným jměním. Zároveň oznámil, že ho čeká daňový výměr kolem sta milionů randů (téměř 200 milionů korun), a to včetně úroků a pokut.

Reportérka Time konstatuje, že i když Krejčíř získal v JAR proslulost, ani jeho potrestání by problém se zločinností nijak neumenšilo. "Každého gangstera, který se dostane za mříže, v budoucnu nahradí spousta dalších," domnívá se.

Na dráhu podnikatele se Radovan Krejšíř vydal krátce po listopadu 1989 – stal se spoluvlastníkem společnosti Corado, která podobně jako Harvardské fondy Viktora Koženého skupovala kuponové knížky v kuponové privatizaci – podle dostupných zdrojů si sám Krejčíř takto přišel na několik miliard korun a v roce 2005 byl řazen do žebříčku nejbohatších Čechů. Ve druhé polovině devadesátkých let působil ve vrcholných orgánech mnoha firem (kromě Corada to byly například firmy Staviva či Corimex).