Prezident Mali vyhověl požadavku opozice a rozpustil ústavní soud

Keitovy nejnovější ústupky jsou reakcí na protivládní protesty, které začaly před více než měsícem. Jejich účastníci vyšli do ulic s požadavky odstoupení Keita, rozpuštění parlamentu, zřízení přechodné vlády a výměny devíti členů ústavního soudu.

V pátek se od začátku června konala již třetí protivládní demonstrace v hlavním městě Bamaku.

Nulle ruse, nulle obstination ne viendraient à bout d’un peuple, déterminé à passer de résignation à détermination, exprimant son désamour haineux, face aux balles tirées sur des victimes qui pousseront dans la rue comme des champignons pour dire Non ! Non ! #Mali #IBK #Démission pic.twitter.com/3F6WowobkG

Došlo k potyčkám, při nichž policie použila k rozehnání davu výstražné výstřely a slzný plyn. Několik lidí přišlo o život a více než sedm desítek utrpělo zranění.

Protesty od června organizují opoziční skupiny, stoupenci vlivného islámského duchovního a zástupci lidskoprávních organizací.

Keita po novém oznámení ústupků prohlásil, že jsou nezbytné v zájmu toho, aby země zůstala uchráněná před dalšími nepokoji. "Musíme přestat myslet na sebe, musíme myslet pouze na Mali," citovala AP z projevu prezidenta vysílaného televizí.

Okolní státy a mocnosti se obávají, že nynější bezvýchodná situace by mohla Mali ještě více destabilizovat a ohrozit vojenské tažení proti islamistickým vzbouřencům v západoafrické oblasti Sahelu.

Mali se potýká s nestabilitou od roku 2012, kdy islámští radikálové využili povstání domorodých Tuaregů a zmocnili se celého pouští pokrytého severu země. Zesilují svůj vliv i v centrální části a na jihu. Malijské armádě se i přes podporu od mise OSN či francouzských vojsk nedaří působení islamistů v zemi zastavit. Operace v Mali se účastní také čeští vojáci.