Vůdce Talibanu Mansúr je po smrti, zabil ho bojový dron USA

Washington/Kábul - Americké ministerstvo obrany v sobotu večer oznámilo, že podniklo útok, jehož cílem byl vůdce Tálibanu Muhamad Mansúr. Podle představitelů ministerstva obrany byl Mansúr při útoku "pravděpodobně zabit". Pákistánská vláda ale pochybuje, že zabitý muž byl Mansúr a útoky USA kritizovala.

Útok v neobydlené oblasti na hranicích Afghánistánu a Pákistánu provedly bezpilotní letouny okolo šesté hodiny ranní. Mansúr měl společně s dalším teroristou cestovat ve vozidle po silnici jižně od města Ahmad Wal, uvedla americká stanice CNN. Od Pentagonu zatím ale oznámení Mansúrovy smrti nezaznělo.

Americký činitel agentuře AP řekl, že útok schválil prezident Barack Obama. Útok nastal v sobotu kolem 12:00 SELČ. Bílý dům oznámil, že USA po útoku informovaly afghánské a pákistánské vedení.

Pákistánské ministerstvo zahraničí dnes kritizovalo Spojené státy, že neinformovaly pákistánskou vládu o útoku bezpilotními letadly na pákistánském území a útok označily za porušení svrchovanosti. Pákistán si také není jist, zda obětí útoku byl opravdu Mansúr. Podle něj hlavní oběť útoku nebyla zatím identifikována, měla pákistánský pas na jméno Valí Muhammad a právě se vrátila z Íránu.

"Mansúr byl vůdcem Tálibanu a aktivně se podílel na plánování útoků v Kábulu a po celém Afghánistánu. Představoval hrozbu afghánské společnosti a bezpečnostním silám, stejně tak našim vojákům a koaličním partnerům," uvedl na tiskové konferenci mluvčí Pentagonu Peter Cook.

"Mansúr byl překážkou v mírových jednáních a smíření mezi afghánskou vládou a Tálibanem. Bránil vůdcům Tálibanu účastnit se mírových jednání s afghánskou vládou, která by mohla přinést konec konfliktu," uvedl Cook.

"Po smrti Mully Umara (předchozího vůdce Tálibanu, pozn. red) a nástupu Mansúra do vedení spáchal Táliban mnoho útoků, které vyústily v smrt desetitisíců afghánských civilistů a vojáků, a také mnoha amerických a koaličních vojáků," dodal Cook.

Psali jsme: Kábul uzavře dohodu s islamistou Hekmatjárem, Taliban jednat o míru nechce  

Vysoký velitel Talibanu mulla Abdul Rauf agentuře AP řekl, že Mansúr zahynul při americkém náletu "v pohraniční oblasti mezi Afghánistánem a Pákistánem". Agentura DPA naproti tomu s odvoláním na telefonickou krátkou zprávu Talibanu uvedla, že hnutí Mansúrovu smrt i útok na jeho osobu popřelo. "Už jsme tyto nepodložené zprávy slyšeli, není to ale poprvé. Jen se s vámi chci podělit o mou informaci, že mulla Mansúr zabit nebyl," řekl velitel agentuře Reuters pod podmínkou anonymity.

Afghánský prezident Ašraf Ghaní v prohlášení vydaném svou kanceláří potvrdil, že americký útok na Mansúra se uskutečnil, nemohl ale potvrdit Mansúrovu smrt. Afghánský premiér Abdulláh Abdulláh nicméně podle agentury AP prohlásil, že Mansúr je "více než pravděpodobně" mrtvý.

Členové amerického Kongresu útok ocenili. Demokrat Adam Schiff, který je členem výboru Sněmovny reprezentantů pro zpravodajské služby, řekl, že kdyby se Mansúrova smrt potvrdila, byla by to pro Taliban velká rána, ne ale taková, aby se USA mohly z konfliktu v zemi stáhnout. Republikán John McCain uvedl, že "ze spravedlivého konce" vůdce Talibanu má radost, vyzval ale koalici k dalším útokům na toto hnutí.

Taliban uchvátil v Afghánistánu moc v roce 1996 a zavedl v zemi diktaturu na základě islámského práva šaría. Téměř 15 let po jeho svržení je však v zemi stále kolem 13.000 zahraničních vojáků, i když většina z nich se zabývá výcvikem příslušníků domácí armády a policie.

Související

Více souvisejících

Muhammad Mansúr Tálibán USA (Spojené státy americké)

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

včera

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

včera

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

včera

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

včera

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

včera

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

včera

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

včera

1. června 2026 22:02

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

1. června 2026 20:50

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy