Trump podepsal zákon o protiruských sankcích

Moskva na balík nových sankcí reagovala už koncem minulého týdne oznámením, že americké zastupitelské úřady v Rusku musí opustit 755 ze 1210 pracovníků. Rusko rovněž uzavřelo rekreační a skladové objekty, které v Moskvě americká ambasáda využívala.

Sám Trump po schválení sankcí v Kongresu s podpisem několik dnů otálel, na svém oblíbeném twitteru ani nekomentoval protiopatření Moskvy. Měl ústavní právo zákon o sankcích vetovat, ale v Senátu a Sněmovně reprezentantů by podle všeho jeho veto přehlasovaly potřebné dvě třetiny poslanců a senátorů.

Zdrženlivost Bílého domu vůči nových sankcím proti Moskvě posiloval podle amerických médií i fakt, že zákon hlavě státu znemožňuje omezit či zrušit sankce bez souhlasu Kongresu. Trump tak fakticky nemá možnost sankční režim výrazněji ovlivnit.

Server Politico uvedl, že prezident ještě dnes vydá prohlášení, v němž k zákonu o sankcích zaujme podrobnější stanovisko. Nový zákon obsahuje i sankce vůči Severní Koreji a Íránu.

Sankcej sou reakcí na údajné ruské vměšování do loňských prezidentských voleb v USA. Trump ruský vliv na volby popírá a vyšetřování zásahů Moskvy označil za hon na čarodějnice. Zkoumáním ruských aktivit se zabývají čtyři výbory Kongresu a zvláštní vyšetřovatel Robert Mueller jmenovaný ministerstvem spravedlnosti.

Významné části sankcí postihují ruský energetický sektor a zavádějí nová omezení pro americké investice na ruském trhu. Americké společnosti se rovněž nesmějí účastnit průzkumných těžařských projektů, v nichž mají Rusové větší než třetinový podíl.

Zákon o sankcích také umožňuje trestat zahraniční společnosti, které investují do průzkumných prací v Rusku, i když v tomto bodě má prezident právo sankce uvolnit. Vláda má rovněž možnost, nikoli povinnost, zavést sankce proti firmám, které pomáhají při budování ruských vývozních plynovodů, jakým je například evropský Nord Stream 2.

Moskva sankce odmítá a obviňuje Washington, že blokuje možnost o zlepšení vzájemných styků. Spojené státy vyhlásily sankce proti Rusku už několikrát, zejména s ohledem na ruskou anexi ukrajinského Krymu a ruskou podporu východoukrajinských separatistů.

Své sankce souběžně ohlásila i Evropská unie, přestože mnohé členské státy mají vůči sankční politice výhrady. Odpor proti novému balíku amerických sankcí dala Evropa najevo i tentokrát, protože sankce ohrožují spolupráci EU s Ruskem v energetice.