Konec války bez války? Svět se vydává správnou cestou, tvrdí analytici

23. února oznámil Donald Trump, že v případě neefektivnosti sankcí vůči Pchjongjangu budou muset Spojené státy postoupit do druhé fáze, což by znamenalo riziko globálního konfliktu, v němž by mohlo dojít i k nasazení chemických, biologických a v nejhorším případě i nukleárních zbraní.

Nicméně o dva týdny později toto stanovisko změnil a přistoupil na setkání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem, jehož stanovisko příjemně překvapilo jak Trumpa, tak i americké ministerstvo zahraničí.

Trumpův nově získaný smysl pro diplomacii sice dočasně zmírnil napětí na Korejském poloostrově, ale na druhou stranu vyvolal několik otázek týkajících se připravenosti Spojených států na přímý střet se Severní Koreou a jeho reálného rizika. Hrozí opravdu válečný konflikt mezi Spojenými státy a Severní Koreou, nebo se jedná pouze o rozmary amerického prezidenta?

To, že Spojené státy v minulosti souhlasily s japonskou okupací Korejského poloostrova v roce 1905, a že následně v roce 1950 vyloučily Korejský poloostrov ze svého obranného okruhu během Studené války, mělo velmi drastické důsledky, k nimiž by nemělo znovu dojít. Spojené státy si jsou tohoto faktu vědomy.

Nečekané vítězství Donalda Trumpa a jeho následné působení v Bílém domě, které je nepředvídatelné i pro jeho politické spojence, dočasně narušilo stávající situaci na Korejském poloostrově, z níž by však díky jednáním mezi Pchjongjangem a Washingtonem, D. C. mohl vzejít nový mír na Dálném východě, ale v případě selhání i reálné riziko válečného konfliktu.

Trumpa nyní čeká nelehký úkol, a to za použití veškerých diplomatických prostředků dosáhnout veškerých politických cílů Spojených států na asijském kontinentu a zažehnat tak riziko globální války, která by mohla mít vzhledem k současným vymoženostem katastrofální důsledky.

Pokud se výše uvedené nepodaří, měly by Spojené státy začít přemýšlet nad vojenskou vybaveností a schopností čelit vojenskému útoku ze strany Severní Koreje.

Napětí na Korejském poloostrově se nedotýká pouze Spojených států, ale i Jižní Koreje. Ta momentálně čelí systematickému ohrožení ze strany svého souseda po vypovězení mírových smluv z Korejské války. 

Jihokorejce momentálně také znepokojuje vstřícnější politika vůči KLDR ze strany současného prezidenta I Mjong-baka a někteří z nich volají po návratu sesazené prezidentky Pak Kun-hje, dceři bývalého diktátora Pak Čong-hui.