Lék na krizi podle USA? Jedině za strašlivou cenu

Po šoku z 11. září 2001 se Spojené státy rozhodly, že jediným řešením všech složitých mezinárodních problémů je použití vojenské síly. Na jiné prostředky se téměř zapomnělo. Neschopnost řešit mezinárodní krize a pouze používat sílu, i když je to proti vlastním zájmům země pak podle Daviese dokazují tři války, ve kterých jsou Spojené státy dnes zapojeny.

Do války v Sýrii poslal na podporu boje s Islámským státem prezident Donald Trump po své inauguraci poměrně silné vojenské síly. Ty skutečně přispěly k pádu teroristického pseudostátu. Ale místo toho, aby byly staženy a vojáci se vrátili na své základny, zůstávají nadále v zemi a hledá se jen další a další záminka proto proč Sýrii neopouštět.

Podobnou válku Spojené státy vedou v Jemenu, kde se podporuje Saúdská Arábii. Spojené státy nemají na konfliktu naprosto žádný zájem. Jemen není pro ně hrozbou. Naopak tím, že podporují Saudskou Arábii, vytvářejí v rozvrácené zemi podhoubí pro různé radikály. Je to také operace, která podrývá americký étos. V Jemenu kvůli válce se Saúdy hrozí hladomor a svůj podíl na tom mají i Američané. Přesto nesmyslná podpora Saúdů pokračuje dál a kryje ji i Kongres.

Poslední obrovskou vojenskou, hospodářskou a politickou zátěží je Afghánistán. Jedná se o nejdelší válku amerických dějin. Stála již mnoho tisíc lidských životů a stovky miliard dolarů. Výsledky jsou však naprosto skličující. Díky korupci afghánské vlády se peníze na rozvoj rozkradly, ba co hůře, mnohé skončily u teroristů. Nově budované afghánské armády se rozpadají ještě před nasazením a vojáci hromadně dezertují i s vybavením. Bezpečnostní situace v regionu je mnohonásobně komplikovanější a horší než před rokem 2001. Americká armáda v zemi nemá žádné opodstatnění. Nemá dokonce určeny ani žádné krátkodobé strategické cíle. Prostě se jen snaží udržet režim, o kterém se ví, že dříve nebo později padne.

Cena, kterou Amerika za svoje vojenská dobrodružství platí, je obrovská. Za neúspěšné dobrodružství v Afghánistánu to vloni bylo 45 miliard dolarů a zahynulo zde patnáct vojáků. V Sýrii pak mise vyšla na 15 miliard dolarů. A výsledky nejsou žádné. Naopak. Mezinárodní prostředí je nestabilnější, a čím dál tím více protiamerické a protizápadní.  Pokud chtějí USA obnovit respekt a ulevit svojí ekonomice, měly by změnit svojí politiku, stáhnout se s těchto konfliktů a začít používat i jiné způsoby než vojenské. Pokud se tak nestane, hrozí jim naprostá mocenská katastrofa, uzavírá varováním svojí úvahu bývalý podplukovník americké armády Daniel L. Davis.