Trump se objímá s vyvrhelem? Konec transatlantického spojenectví, zuří profesor

Šokující kontrast

Afghánská válka je prvním konfliktem, který probíhá na základě článku V Severoatlantické aliance o kolektivní obraně, kdy je útok na jednu členskou zemi považován za útok na všechny, poukazuje odborník. Dodává, že tato válka byla rozpoutána úderem v domovském městě stávajícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, New Yorku, dne 11. září 2001.

V Afghánistánu zatím padlo celkem 455 britských, 158 kanadských a 54 německých vojáků, a přesto Trump neustále kritizuje, že spojenci z NATO nevynakládají dostatek prostředků na vlastní obranu, jakoby krev jejich vojáků prolitá na bojišti byla bezcenná, uvádí Bergen. Tvrdí, že kontrast mezi podporou, kterou v Afghánistánu Spojeným státům poskytují jejich spojenci z NATO, a chováním Ruska je šokující a vypovídající.  

"V březnu vysoce postavený americký velitel v Afghánistánu, generál John Nicholson, řekl BBC, že Talibanu jsou pašovány ruské zbraně a (Rusové) poskytují Talibanu jistou míru podpory," píše profesor. Pro úplnost dodává, že Moskva tato obvinění odmítá.

Trump i tak nadále jedná se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem spíše jako s partnerem než jako s vyvrhelem, který ovládá zločinný stát nařizující vraždy svých nepřátel v zemích, které jsou blízkými spojenci USA, například ve Velké Británii, kritizuje expert. Připomíná, že jen před týdnem zemřela v Anglii žena po kontaktu s novičokem, nervovým jedem, který se vyrábí jen v Rusku.

"Čeká mě NATO. Čeká mě Spojené království, které se tak nějak otřásá. A čeká mě Putin. Upřímně, Putin může být nejsnazší z toho všeho. Kdo by si to myslel?" cituje Bergen Trumpova úterní slova, která pronesl před svým odletem do Evropy. Naznačuje, že překvapivé je především samo prohlášení amerického prezidenta.

Profesor ironicky konstatuje, že je zajisté mnohem jednodušší jednat s Putinem, který z nenadání napadá sousední země, běžně se pokouší zmanipulovat volby v USA a vězní či dokonce nechává vraždit své politické odpůrce.

Útočit na spojence není dobrý nápad

 Spolu s tím, jak nadbíhá Putinovi, opouští Trump nejbližší americké spojence, poukazuje analytik. Připomíná, že šéf Bílého domu minulý měsíc označil kanadského premiéra Justina Trudeaua za "velmi nečestného" a "slabého" a ve středu, na zahájení summitu NATO v Bruselu, absurdně tvrdil, že Německo je totálně ovládáno Ruskem.

"Byly pochopitelně doby, kdy to byla pravda, když Sovětský svaz vládnul komunistickému Východnímu Německu," pokračuje Bergen. Dodává, že přesně kvůli NATO, které se Sovětskému svazu postavilo, jsou dnes Východní a Západní Německo jeden stát a liberální demokracie.

Německá kancléřka Angela Merkelová, která vyrůstala ve Východním Německu, ve středu Trumpovi slova vrátila. "Sama jsem to zažila, že část Německa byla ovládaná Sovětským svazem. A jsem velmi ráda, že dnes jsme svobodně sjednocení jako Německá spolková republika," cituje odborník reakci Merkelové.

Trumpova kritika spojenců a objímání se s nepřáteli by dávaly smysl, pokud by šlo o součást nějakého širšího strategického plánu, ale žádný takový nelze pozorovat, zdůrazňuje profesor. Konstatuje, že americký prezident uvalil cla na evropské produkty, například hliník a ocel, načež Evropané v odvetě zvyšují cla na americké zboží, například motocykly a pomerančovou šťávu.

Bergen se ptá, zda je obchodní válka s EU dobrý nápad. "Stěží, jelikož EU je největší obchodní uskupení na světě, mnohem větší než Spojené státy nebo Čína," odpovídá. Stejně tak nepovažuje za chytré útočit na americké spojence z NATO a dodává, že pokud má pro takové jednání rozumný argument, rád si ho poslechne. "Konečně, je objímání se s Putinem moudré? Ta otázka si odpovídá sama," píše závěrem rázně profesor.