Kdo drží moc ve Washingtonu? V pozadí kauzy ruské špionky je vlivná organizace

Butinová se prezentuje jako nadšená milovnice zbraní. Založila iniciativu Right to Bear Arms, (právo držet zbraně), která má představovat jakousi obdobu známé americké Národní asociace držitelů zbraní (NRA), které se stala členkou. „Rozhodli jsme se bojovat za naše práva ohledně zbraní. Musíme je bránit, protože na ně mnoho poslanců v Rusku útočí,“ vysvětlila Butinová záměry iniciativy v rádiovém pořadu americké evangelické superhvězdy  a velkého Trumpova podporovatele Erica Metaxase.

Právě vlivní američtí konzervativci byli osobami, s kterými se Butinová opakovaně pokoušela navázat osobní kontakt, aby uskutečnila „vytvoření zpětného kanálu komunikace“ mezi nimi a ruským vedením. Jednu příležitost jí poskytlo setkání NRA v roce 2014, kde se např. potkala a vyfotila s guvernérem guvernéra státu Wisconsin, Scottem Walkerem, o němž se v té době mluvilo jako o horkém republikánském favoritovi na prezidentský post. Nicméně, pro ty, kdo chtějí skutečně dosáhnout špiček Republikánské strany, především její velmi konzervativní části, je tou pravou událostí, kam se musí dostat, Národní modlitební snídaně ve Washingtonu.

Každoroční událost, založená v roce 1953 metodistickým knězem Abrahamem Vereidem, nyní shromažduje asi 4000 osob včetně té nejdůležitější – amerického prezidenta, který se jí bez ohledu na své vyznání či politické preference vždy účastní. Už proto je pozvánku na tuto akci velmi žádaná ve všech lobbyistických kruzích. Snídaně však nabízí toho mnohem více. Americká novinářka Katherine Stewartová specializující se na konzervativní křesťanské kruhy v americké politice ve svém článku pro New York Times podotýká, že tou pravou silou za celou akcí je Vereidem založená nadace Fellowship Foundation, taktéž známá jako „Rodina“. Cílem této organizace je vytvoření „vládnoucího konsorcia křesťanky zaměřených politických a komunitních vůdců.“

Podle odborníka na „Rodinu“, novináře Jeffa Sharleta, Národní modlitební snídaně vždy sloužila jako „zadní dveře k americké moci.“ Pro lobbyisty a zahraniční vlády představuje ideální způsob, jak se setkat s vrchními postavami americké politické scény bez toho, aniž by museli projít klasickými zdlouhavými, omezenými a sledovanými cestami politického lobování.

Není proto žádného divu že Butinová využila všechny své páky, aby se na exkluzivní akci dostala. Po zvolení Donalda Trumpa se jí účastnila jako organizátorka a zástupkyně delegace „velmi významných Rusů.“ Po akci napsala jednomu z organizátorů, že mu děkuje za „dárek“ jeho „vzácného času během Národní modlitební snídaně – a za velmi soukromé setkání, které následovalo. Nový vztah mezi dvěma zeměmi vždycky lépe začíná, když začíná ve víře.“

Vazby Křesťanské pravice na Rusko

Slova Butinové ukazují na nynější velmi proměnné vazby mezi americkou tzv. Křesťanskou pravicí a ruskými konzervativci. Křesťanská pravice, která pomohla k zvolení řadě amerických prezidentů typu Ronalda Reagana či George W. Bushe mladšího, byla během studené války výrazně antikomunistická, což se projevovalo v zahraničně politických misích americké vlády, především v podpoře pravicových diktátorů v Jižní Americe s odůvodněním, že jen tak lze zachránit tamní křesťany před hrozbou komunistické revoluce.

Po pádu SSSR se však jejich postoj k Rusku změnil. Ačkoliv mnozí neokonzervativní republikáni stále vnímají Rusko jako hlavní hrozbu světovému míru, stále větší počet špiček Křesťanské pravice se dívá na Rusko a zvláště prezidenta Vladimira Putina jako na spojence v boji proti pravému nepříteli USA, kterým mají být liberální, sekulární globalisté. Křesťanská pravice vidí v Putinovi obhájce křesťanských tradičních hodnot, které jsou na „zkaženém Západě“ pod útokem ze strany „homosexuální agendy“.

Že mezi oběma skupinami existují vazby, dokazuje právě případ Bukinové. Podle zpráv Religious News Center se Butinová pokoušela uskutečnit setkání Trumpa s Putinem na Summitu perzekuovaných křesťanů organizovaných jednou z vůdčích postav Křesťanské pravice, Franklinem Grahamem, synem jedné z nejdůležitějších náboženských postav 20. století, vlivného Billyho Grahama, který nedávno zemřel. Jelikož oba státníci vystupují jako ochránci křesťanství, mohlo se jednat o téma, které by je univerzálně spojilo.

Nicméně, k tomuto nedošlo. Ačkoliv se Bukinová opakovaně snažila setkat s Trumpem, její napojení na ruské špičky tomu zabránilo. Trump má už nyní dost problémů s obviněními, že sám je ruská loutka a jeho poradci včetně prorusky otevřeného Steva Bannona (nyní už bývalého poradce) zamezovali jakémukoliv případnému setkání. Kauza Bukinové nicméně ukazuje, že v USA jsou dlouhodobě zakořeněné mocné síly, kterým není Trump nepřítelem, jako spíše produktem a užitečnou figurkou.