Terorismus na ústupu? Profesor upozornil na hrozbu, o které se nemluví

Hrozba jménem Idlib

Dobytí Rakky a Mosulu nepřineslo konec IS ani nezničilo ideologickou a ozbrojenou hrozbu salafistického džihádismu - IS je v částech Iráku a Sýrie stále aktivní a řada jeho členů se přidalo k jiným, obdobným organizacím, konstatuje expert. Připouští, že mnoho bojovníků skupiny bylo zabito, ale mnohým se podařilo uniknout v rámci kapitulačních dohod, například z Rakky a bašt IS v Libanonu do syrské provincie Idlib.

"Co je důležitější, odnož al-Káidy v Sýrii, Fronta an-Nusrá, shromažďuje v provincii Idlib své síly. Navíc, an-Nusrá začala nedávno fungovat jako záštitná organizace pro různé salafistická džihádistická uskupení pod nálepkou Haját Tahrír aš-Šám," pokračuje Rabil. Dodává, že krom an-Nusrá v některých oblastech operují podobné skupiny, například Anhar aš-Šám nebo Džaíš al-Islám, a to s tichou či otevřenou podporou států Perského zálivu a Turecka.

V důsledku se tak z provincie Idlib stává nový uzel salafistického džihádismu, kde se nalézají desítky tisíc bojovníků odhodlaných vraždit nevěří, především pak Američany, konstatuje profesor. Varuje, že teroristické skupiny v Idlibu silně zakořeňují a za hranice vysílají stovky džihádistů, kteří mají pomoci posilovat přidružené organizace v muslimském světě.

Trumpova administrativa mezitím přeorientovala svou bezpečnostní strategii a hlavní pozornost zaměřila na soupeření mezi státy, a to právě na úkor terorismu, poukazuje akademik. Připomíná, že aktuální strategie označuje za hlavní soupeře narušující mezinárodní právo a řád Rusko a Čínu, přičemž za největší hrozbu pro stabilitu Blízkého východu považuje Írán.

"Administrativa má pravdu, když podtrhuje hrozbu a výzvy vyplývající z těchto zemí," připouští Rabil. Obává se však, že Trumpův tým se dopouští vážné chyby, když se zaměřuje na Čínu, Rusko a Írán a zároveň staví válku s terorismem na druhou kolej - navíc zjevná snaha Spojených států svrhnout íránský režim salafistickému džihádismu nepochybně pomáhá.

K tomuto dochází za rostoucího napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci, kumulativní obchodní války mezi USA a Čínou a stále většího nepřátelství v americko-ruských vztazích, deklaruje odborník. Za klíčové považuje, zda Spojené státy dokážou čelit všem uvedeným výzvám a zároveň nadále vést kampaň k zadržování a minimalizaci teroristické hrozby.

"To Washington zjevně nedokáže," míní politolog. Poukazuje, že i během Spojenými státy vedená kampaně k porážce IS salafistické džihádistické organizace posilovaly své celosvětové sítě a k IS či al-Káidě se nyní hlásí desítky skupin ve střední Asii, severní Africe, Sahelu, Indii a jihovýchodní Asii.

Terorismus je na vzestupu

IS a al-Káida se také snaží v uvedených regionech posílit svá velitelství, především pak na Sinaji, v Libyi, Jemenu, Somálsku, Sahelu, Nigérii, Afghánistánu, Pákistánu a na Filipínách, uvádí expert. Vysvětluje, že to se neprojevuje pouze teroristickými operacemi ve slabých či zhroucených státech, ale také pokusy založit nová ohniska a mezinárodní vazby ve stabilních zemích.

V květnu 2017 například na IS napojené teroristické skupiny Abú Sajjáf, Islámský stát Lanao, Ansar al-Chiláfa a Islámští bojovníci za svobodu Bangsamora ovládly město Marawi na jihu Filipín, přičemž bitva o něj zuřila mnoho měsíců odrážela intenzivní vojenskou kampaň, kterou IS podporoval mimo Irák a Sýrii, připomíná politolog. Konstatuje, že ačkoliv Malawi nakonec získaly pod kontrolu vládní síly, pokračují teroristické útoky proti úřadům a k poslednímu došlo 4. července letošního roku, kdy přišlo o život 20 příslušníků filipínské armády.    

Stejně důležité je i posilování mezinárodních sítí IS a al-Káidy skrze propojování salafistických džihádistických skupin v jihovýchodní Asii, varuje odborník. Obává se, že strategie Trumpovy administrativy zaměřující se na soupeření mezi státy - souběžně na Írán a Severní Koreu - doplněná o spory se spojenci oslabí partnerství potřebné k ochraně USA a mezinárodního řádu a navíc připraví Trumpovu administrativu o dostatečnou mezinárodní podporu k řešení společensko-ekonomických a politických problémů, které vedou část muslimů k připojení se k salafisitickým džihádistickým organizacím.

"Salafistický džihádismus od 11. září (2001) exponenciálně roste a boj proti IS a al-Káidě je v mnoha zemích na ústupu," deklaruje Rabil. Tvrdí, že situace si žádá od Trumpovy administrativy, aby kompenzovala a vyvažovala své vztahy se spojenci i soupeři, přičemž je nezbytné posilovat mezinárodní snahy bojovat se salafistickým džihádismem a zadržovat ho na politické, ideologické i ozbrojené úrovni.

Toto je hlavní výzvou pro Trumpův tým a nejaktuálnější hrozbou pro Američany, soudí politolog. Proto americké administrativě doporučuje nerozptylovat se iluzí o možnosti porazit IS a salafistický džihádismus v Sýrii, ale přeskupit priority a zahájit kampaň s cílem rozehnat teroristická mračna kupící se v Idlibu.