Kosovská armáda? Do krize se vložil Trump, poslal ostrý dopis Thaçimu

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008. Dosud ho uznalo přes 110 států, včetně Česka. Naopak Srbsko, Rusko, Čína a pět zemí EU (Kypr, Rumunsko, Řecko, Slovensko a Španělsko) nikoli. Normalizace vztahů Prištiny a Bělehradu je klíčovým předpokladem pro získání členství v EU. V roce 2013 se Srbsko a Kosovo zavázaly, že spolu budou pod záštitou EU jednat. Zásadní pokrok ale zaznamenán nebyl.

Washington je i nadále největším politickým i finančním spojencem Kosova.

"Neuskutečnění této jedinečné příležitosti by bylo tragickým krokem zpět, neboť je pravděpodobné, že se brzy neobjeví další příležitost k ucelenému míru," stojí v dopise Trumpa, který byl zveřejněn na webových stránkách kosovského prezidenta.

V dokumentu rovněž stojí, že "Spojené státy hodně investovaly do úspěchu Kosova, jakožto nezávislého a svrchovaného státu". Trump v dopise také uvedl, že by u příležitosti podepsání dohody pozval prezidenty Kosova a Srbska do Bílého domu.

Very grateful for support of @POTUS to #Kosovo and the peace and stability fot the whole region. President Trump’s letter to @HashimThaciRKS calling for unity is a unique chance to bring our country forward. #Kosovo #USA ???? pic.twitter.com/UC3LJ85ej0

Bílý dům ani americká ambasáda v Prištině se k dopisu nevyjádřily. Napětí mezi Srbskem a Kosovem se zvýšilo minulý týden poté, co kosovský parlament schválil proměnění Kosovských bezpečnostních sil (KSF) v pravidelnou armádu. Týden předtím přitom srbská premiérka naznačila, že transformace KSF v pravidelnou armádu by mohla vyprovokovat vojenskou intervenci ze strany Bělehradu.

Válka v Kosovu si v letech 1998-1999 vyžádala asi 10.000 lidských životů, dalších zhruba 1700 lidí bylo prohlášeno za nezvěstné. Konflikt ukončila až intervence NATO, jejímž cílem bylo ukončit krvavé útoky Srbů proti etnickým Albáncům.