Válka v Íránu? Pro USA může znamenat kardinální chybu

Letecký útok na Irán odvolal americký prezident Donald Trump na poslední chvíli. Dost možná se mu podařilo nezopakovat chybu administrativy Georga W. Bushe, jehož útok na Irák vedený diktátorem Sadamem Huseinem byl rychlý a drtivý, jenže důsledky války byly fatální.

Přestože Američané záhy slavili drtivé vítězství, střet uvrhl zemi do táhlé občanské války. Nepokoje pak vyústily ustanovením Islámského státu, který v regionu rozpoutal krvavý konflikt, jehož výsledkem byly stotisíce mrtvých a milióny lidí v pohybu.

Odborníci totiž upozorňují na to, že zdánlivě jednoduché konflikty se můžou protáhnout a mít nečekané negativní důsledky. Alespoň řada historických faktů varuje před unáhleným rozhodnotím vedoucím k válce.

Před válkou Severu proti Jihu byli představitelé Unie přesvědčení, že problém s jižanskými rebely vyřeší bez větších problému během 90 dnů. Za 4 roky války již americký kontinent napočítal půl milionu mrtvých. Američané se spálili také ve Vietnamu, z něhož se museli stáhnout bez výsledku.

I v současnosti je důvod obávat se asymetrického konfliktu v Íránu, jelikož stát má ozbrojené síly připravené právě na tento druh konfliktu.

Admirál ve výslužbě James Stavridis varoval před bojem v Íránu, jelikož Íránci disponují speciálními jednotkami, dieselovými ponorkami, malými útočnými čluny a navíc jsou Íránci schopni nebezpečných kybernetických útoků. Konflikt by se tak mohl zkomplikovat podobně, jako v jiných historických případech.