Indiáni vzali spravedlnost do vlastních rukou, tresty byly kruté

La Paz (Bolívie) - Spravedlnost do vlastních rukou vzali indiáni v jižní části Bolívie. Mladého muže podezřelého ze znásilnění a vraždy pětatřicetileté ženy během jejího pohřbu svázali, hodili do hrobu, zakryli rakví s mrtvým tělem, a pak zaházeli hlínou.

Policie identifikovala sedmnáctiletého mladíka jako možného pachatele útoku na pětatřicetiletou ženu, která byla v neděli znásilněna a zabita v kečuánské indiánské osadě nedaleko vesnice Colquechaca. 

Rozzuření indiáni údajného pachatele svázali a zaživa pohřbili i s jeho obětí. Zablokovali přitom přístupové cesty do osady, aby jim v tom nemohla zabránit policie. 

Lynčování se tento týden odehrálo i v další kečuánské komunitě v provincii Potosí. Indiánští obyvatelé osady Tres Cruces ukamenovali k smrti údajného lupiče a jeho komplice upálili. Oba muži byli podezřelí, že vykradli věci z automobilu a jeho řidiče zabili.

Původně byla Bolivie domovem Tíwanaků, kteří byli označováni podle svého střediska Tiahuanaco, ležícího nedaleko jižního břehu jezera Titicaca. O neobyčejné kulturní vyspělosti tiahuanackého obyvatelstva svědčí zachovaná architektura a sochařství. Do 15. století vládli Bolivii nejprve indiánské kmeny Ajmarů a poté Inků. Ve 30. letech 16. století smetli španělští dobyvatelé inskou civilizaci čímž nastalo 200 let španělské vlády. Na kongrese v Chuquisace 6. srpna 1825 se odtrhli španělští dobyvatelé od své země a vytvořili nový samostatný stát, který pojmenovali po velkém hrdinovi bojů za nezávislost Venezuelci Simónu Bolivarovi.

Prvním prezidentem Bolivijské republiky se stal generál Sucre, po kterém je pojmenováno i hlavní město. Bolívie vedla ve své historii války, ani v jedné nebyla úspěšná. První byla v 80. letech 19. století - Bolívie se zapojila do Pacifické války, v níž ztratila na západě přístup k moři ve prospěch Chile. Druhá, a zatím poslední válka byla v letech 1932-1935 s Paraguayí, kde Bolívie ztratila velké části provincie Chaco, které připadlo Paraguay.

Indiáni tvoří 50% obyvatelstva, většinou jsou to kečuové a Ajmarové, zbytek jsou španělé nebo ostatní, ale španělštinou hovoří jen 1/3 obyvatelstva. Více než polovina lidí žije na venkově, sklízí a chovají jen to, co jim postačí na přežití. Lidé ve městech pracují většinou v továrnách a žijí v chatrných domkách na okrajích měst.

(Zdroj: photo.goliathus.com)

Související

Bolívie zažila pokus o puč

Pokus o převrat v Bolívii byl zastaven. Generála Zunigu zadržela policie

Bolivijské armádní jednotky, které se shromáždily s těžkou technikou na náměstí ve městě La Paz a vstoupily do prezidentského paláce, se po několika hodinách stáhly. Během této akce policie zadržela jejich velitele, generála Juana Josého Zunigu. Agentura AP oznámila, že šlo o neúspěšný pokus o státní převrat.

Více souvisejících

Bolívie

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hormuzský průliv

Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem

Írán začal uplatňovat svůj rostoucí vliv nad jednou z nejdůležitějších námořních tras světa a od některých obchodních plavidel vyžaduje poplatky za průjezd Hormuzským průlivem. Podle informací agentury Bloomberg se jedná o neformální mýtné, které je vyžadováno nárazově. Platby za jednu plavbu mohou dosahovat až výše dvou milionů dolarů, což vyvolává značnou nervozitu na světových trzích.

včera

Petr Macinka

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

včera

Alí Abdolláhí Aliabádí

„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA

Íránská vojenská elita v úterý rázně odmítla tvrzení amerického prezidenta Donalda Trumpa o probíhajících mírových rozhovorech a úvahy o pětidenním příměří označila za nepodložené. Mluvčí nejvyššího íránského vojenského velení prohlásil, že ozbrojené síly islámské republiky budou v probíhajícím konfliktu se Spojenými státy a Izraelem bojovat „až do úplného vítězství“. Toto prohlášení definitivně zchladilo naděje na brzkou deeskalaci, o které Trump informoval v uplynulých dnech.

včera

 J. D. Vance

Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance

Americký viceprezident JD Vance by se mohl stát hlavním vyjednavačem Spojených států v připravovaných mírových rozhovorech s Íránem, které se pokouší zprostředkovat Pákistán. Diplomatické zdroje naznačují, že k setkání v Islámábádu by mohlo dojít již tento týden. Tato iniciativa následuje po nedělním telefonátu mezi Donaldem Trumpem a šéfem pákistánské armády Ásimem Munírem, jehož tématem byl měsíc trvající válečný konflikt.

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu

Evropští diplomaté a němečtí zákonodárci vyjadřují podle webu Politico vážné obavy z dalšího možného úniku důvěrných informací z Bruselu přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem neklidu je přístup poslanců krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) do rozsáhlé databáze vnitroevropských dokumentů. Existuje důvodné podezření, že citlivé debaty o geopolitických otázkách, jako je financování Ukrajiny ze zmrazených ruských aktiv, jsou kvůli této straně vystaveny ruskému dohledu.

včera

Péter Szijjártó navštívil Česko

„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři

Evropská komise vyjádřila hluboké znepokojení nad zprávami, podle kterých maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó předával Rusku citlivé informace z interních jednání Evropské unie. Deník Washington Post s odvoláním na bezpečnostní činitele uvedl, že Szijjártó během přestávek na summitech pravidelně informoval svého ruského protějška Sergeje Lavrova. Maďarský ministr tato obvinění rezolutně odmítl a označil je za nesmyslné konspirační teorie a falešné zprávy.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak

Je americký prezident Donald Trump schopen ukončit válečný konflikt s Íránem, i kdyby si to sám přál? Na rozdíl od obchodních cel nelze válečné střety jednoduše vypnout podle momentálního rozmaru nebo snahy o stabilizaci finančních trhů. Hlavním tématem po pozastavení hrozeb útoky na íránské elektrárny tedy není jen to, zda Trump opět couvl, ale zda má vůbec k dispozici únikovou cestu.

včera

Jarní příroda

Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet

Březnové počasí v České republice nadále potvrzuje svou pověst proměnlivého období. Podle nejnovějších dat ČHMÚ.cz nás čeká víkend ve znamení velké oblačnosti a teplot, které se budou držet v poměrně úzkém rozmezí. Jaro se sice hlásí o slovo, ale zimní doplňky ještě rozhodně neschovávejte, zejména pokud se chystáte do vyšších poloh.

23. března 2026 21:48

Péter Szijjártó navštívil Česko

Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady

Tři týdny před klíčovými maďarskými volbami, které se uskuteční 12. dubna, otřásá tamní politickou scénou skandál nevídaných rozměrů. Péter Magyar, lídr opoziční strany Tisza a v současnosti favorit předvolebních průzkumů, obvinil vládu Viktora Orbána z vlastizrady. Reagoval tak na zprávy o tom, že maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó měl pravidelně vynášet důvěrné informace z jednání Evropské unie přímo do Moskvy.

23. března 2026 20:43

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil

Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy