Blinken obvinil Rusko z mučení a úmyslného páchání zvěrstev u Kyjeva

Události v obci Buča severozápadně od Kyjeva nejsou dílem neposlušné ruské jednotky, ale projevem úmyslné snahy "zabíjet, mučit a páchat zvěrstva", prohlásil dnes americký ministr zahraničí Antony Blinken. V Buči média od nedávného odchodu ruských vojáků dokumentují desítky zabitých lidí v civilním oblečení, kteří podle všeho přišli o život během ruské okupace. Západní činitelé i experti hovoří o válečných zločinech nebo dokonce o genocidě ukrajinské populace.

Deník Shopaholičky

"To, co jsme viděli v Buči, není náhodným činem jednotky odpadlíků," citovala Blinkena agentura Reuters. "Je to úmyslná kampaň s cílem zabíjet, mučit, znásilňovat, páchat zvěrstva," řekl šéf diplomacie USA před odletem do Bruselu na jednání ministrů členských zemí NATO. Zároveň uvedl, že Washington podporuje snahy Kyjeva vyšetřovat možné válečné zločiny ruských invazních vojsk.

Město Buča opustili Rusové minulý týden, zřejmě v rámci avizované snahy Moskvy posílit ofenzívu na východě Ukrajiny. Na konci týdne pak začaly z místa přicházet snímky mrtvol ležících na ulicích, přičemž se zdálo, že jde o civilisty. Reportéři od té doby zdokumentovali desítky mrtvých včetně dětí a lidí s rukama svázanýma za zády; ukrajinští činitelé tvrdí, že zabitých civilistů jsou stovky.

Za jakých okolností tito lidé umírali, není zcela jasné, satelitní snímky publikované deníkem The New York Times nebo zpravodajskou společností BBC ovšem svědčí o tom, že mnohé mrtvoly v ulicích ležely dlouho před koncem ruské okupace. Místní obyvatelé mezitím v rozhovorech popisují, že čelili krutým represím ze strany ruských vojáků včetně zcela neopodstatněného zabíjení. Jistý muž z Buče například řekl reportérovi The Economist řekl, že přežil pokus o masovou vraždu jen díky tomu, že kulka prošla jeho tělem a následně hrál mrtvého.

Moskva se navzdory množícím se důkazům o zabíjení civilistů snaží tvrdit, že její vojáci civilní populaci neubližují a že vše je zinscenováno Kyjevem a jeho spojenci. Ruští činitelé tuto interpretaci nepodpořili pádnými argumenty.

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.

Deník Shopaholičky

Související

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Analýza

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Antony Blinken

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Vladimír Putin

Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu

Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva se zmocní celého ukrajinského regionu Donbasu buď „vojenskými, nebo jinými prostředky“. Tímto postojem se utvrdil v jednom ze svých hlavních požadavků v době, kdy ukrajinští představitelé odjíždějí na další kolo mírových rozhovorů do Spojených států. Putin dorazil ve čtvrtek do Dillí, kde má jednat s indickým premiérem Narendrou Modím.

před 29 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost

Válka na Ukrajině nadále pokračuje, protože Moskva podmiňuje jednání požadavky ohrožujícími ukrajinskou suverenitu i západní strategické zájmy. Kreml mezitím upevňuje ideologii trvalé konfrontace a rozšiřuje svůj vliv hybridními prostředky od Pobaltí až po Kazachstán. Slábnoucí jednota Západu posiluje ruské ambice a zvyšuje riziko, že konflikt přeroste v širší bezpečnostní krizi, již už nebude možné ignorovat.

před 2 hodinami

Filip Turek

S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum

Nejenom prezident má problém s vládním angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé), který by se po poslední rošádě měl stát ministrem životního prostředí, nikoliv šéfem diplomacie. Podle průzkumu nechce Turka v příští české vládě více než polovina lidí. 

před 3 hodinami

Friedrich Merz (CDU)

Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu

Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.

před 4 hodinami

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem

Prezident Petr Pavel oznámil, že v úterý 9. prosince v 9 hodin jmenuje Andreje Babiše do funkce předsedy vlády. Toto rozhodnutí učinil poté, co předseda hnutí ANO splnil prezidentovu podmínku. Pavel konkrétně ocenil jasný a srozumitelný způsob, jakým Babiš dostál jejich dohodě a veřejně oznámil, jakým způsobem vyřeší svůj střet zájmů.

včera

Vladimir Putin

Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin

Globální potravinová bezpečnost zůstává podle britského biologa a odborníka na potravinové systémy Tima Bentona relativně stabilní, především proto, že současné geopolitické otřesy zatím nepřerostly do scénáře s přímým dopadem na širší evropský prostor. Benton exkluzivně pro EuroZprávy.cz upozornil, že zásadní hrozbu by představovala pouze výrazná eskalace války ze strany Vladimira Putina.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu

Předseda hnutí ANO Andrej Babiš oznámil ve čtvrtek v podvečer na sociálních sítích ve videozprávě, že se nevratně vzdá svého holdingu Agrofert. Tímto krokem hodlá natrvalo vyřešit svůj střet zájmů, aby mohl být jmenován předsedou vlády. Babiš zdůraznil, že voliči rozhodli o jeho osudu v nedávných volbách a že by si připadal jako zrádce, kdyby se po vítězství stáhl z politiky a zanechal hnutí ANO.

včera

Pete Hegseth

New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha

Deník The New York Times podává žalobu na Ministerstvo obrany USA kvůli novým, přísným omezením přístupu pro novináře, která Pentagon zavedl. Žaloba míří na Ministerstvo obrany, ministra Peta Hegsetha a hlavního mluvčího Pentagonu, Seana Parnella, a má za cíl zrušení říjnové politiky. Kvůli těmto restrikcím museli reportéři akreditovaní v Pentagonu odevzdat své novinářské průkazy.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony

Letadlo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bylo podle zpráv sledováno čtyřmi drony vojenského typu těsně před přistáním na dublinském letišti v pondělí. Zdroje deníku The Journal uvedly, že drony vzlétly z místa na severovýchodě irské metropole. Tyto bezpilotní stroje pak letěly směrem k letové trase ukrajinského prezidenta, čímž narušily bezletovou zónu, která byla zavedena irským úřadem pro civilní letectví (IAA) pro dobu jeho návštěvy.

včera

Aktualizováno včera

Jaromír Zůna Prohlédněte si galerii

Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel

Prezident Petr Pavel pokračuje v jednání s osobnostmi, které navrhl Andrej Babiš (ANO) pro obsazení pozic v nové vládě. Kabinet má vzniknout ve spolupráci hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě. Jako první ve čtvrtek na Hrad dorazil nominant SPD na ministra obrany, Jaromír Zůna, a kandidát stejné strany pro zemědělství, Martin Šebestyán. Poté se Pavel sešel s lídrem Motoristů, Petrem Macinkou.

včera

včera

Vakcína proti nemoci covid-19, ilustrační foto

Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá

Nejvyšší americký úředník pro očkování, Vinay Prasad, přišel s dlouhým a argumentačním memorandem, které zaslal zaměstnancům. V něm slíbil, že přepracuje regulaci vakcín poté, co tvrdil, že nejméně deset dětí zemřelo v důsledku očkování proti nemoci Covid-19. Pro toto závažné tvrzení však neposkytl žádné důkazy a ani minimum podrobností o tom, jak bude nový přístup k regulaci vypadat.

včera

včera

včera

včera

Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael

Soutěž Eurovision Song Contest čelí v Ženevě klíčovému "přelomovému" zasedání, které rozhodne o její budoucnosti. Organizátoři a zúčastněné země budou ve čtvrtek diskutovat o tom, zda by Izraeli měla být povolena další účast v soutěži. Důvodem jsou protesty proti způsobu, jakým izraelská vláda vede válku v Gaze, a obvinění z nekalých praktik při hlasování.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy