Evropa zůstává Američanům uzavřena. Důvodem je selhání během pandemie

Představitelé EU jednají o tom, kdo bude od 1. července moci její členské země navštívit. Jako hlavní kritérium pro povolení vstupu občanům mimo EU bude to, jak se v daných zemích situace kolem koronaviru vyvíjí. Dle předběžných návrhů zůstávají Spojené státy mimo seznam autorizovaných zemí. Důvodem je jejich selhání v boji s pandemií.

Deník The New York Times informoval o jistém předběžném seznamu zemí, z nichž budou moci občané od července cestovat do členských států Evropské Unie. Spojené státy zatím mezi těmito zeměmi nefigurují, a to údajně kvůli reakci vlády na pandemii koronaviru.

Američané by tak na základě počtu případů nakažených koronavirem patřili do stejné kategorie jako návštěvníci z Ruska nebo Brazílie, jimž s největší pravděpodobností také nebude vstup povolen. Momentálně má Evropská Unie na stole dva seznamy.

Oba zahrnují návštěvníky z Číny, Ugandy, Kuby a Vietnamu. Občanům z jiných zemí, včetně Spojených států, je prozatím až na výjimky vstup odepřen. Vnější hranice EU by se měly znovu plně otevřít na začátku července, pro Američany by se ale nic měnit nemělo. 

Dle Bruselu je důvodem stále narůstající počet nakažených koronavirem. Zatímco Evropě se během posledních měsíců podařilo dostat šíření viru pod kontrolu, Spojené státy zaznamenaly zatím nejvyšší nárůst teprve minulý týden. Zákaz vstupu americkým občanům se však neobejde bez následků.

Dle expertů se dají očekávat silné ekonomické, kulturní a geopolitické dopady, neboť do Evropy ročně zavítají miliony Američanů, převážně za byznysem. Na základě vyjádření jistých představitelů EU ale Spojené státy, včetně Ruska a Brazílie, stále představují hrozbu.

Spojené státy, stejně tak Rusko a Brazílie zareagovaly na virus pozdě a postavily se odmítavě k radám svých předních expertů. To je také mimo jiné důvod, proč se tyto tři země stále potýkají s vysokým počtem nakažených.

Seznam zemí, ze kterých bude možné do EU cestovat, byl sestaven na základě několika epidemiologických kritérií. Jako měřítko si EU stanovila průměrný počet nových případů za poslední dva týdny na 100 000 lidí. V rámci EU je toto číslo momentálně 16. Pro porovnání, ve Spojených státech je to 107, v Brazílii 190 a v Rusku 80. 

Jakmile bude finální podoba seznamu odsouhlasena, bude k dispozici všem členským státům EU. Ty ho sice nemají povinnost dodržovat, ovšem v případě jeho porušení si EU stanovuje právo na znovuzavedení hraničních kontrol.

Tímto přístupem chtějí představitelé Unie zamezit tomu, aby se neautorizovaní občané mohli volně pohybovat v prostoru Evropské Unie. Zároveň však dodávají, že seznam se bude každé dva týdny revidovat na základě aktuálního vývoje pandemie.

V tuto chvíli se diskutují dvě varianty. Na jednom seznamu se nachází 47 zemí, mezi něž patří jen ty, kde se počet nakažených drží pod průměrem Evropské Unie. Na druhém seznamu, kde se nachází 54 zemí, jsou akceptovány i ty, kde je výskyt případů nad průměrem EU, konkrétně 20 případů na 100 000 lidí.

Co se týče jednotlivých členských států Unie, nepanuje shoda ani zde. Zatímco některé země už začaly návštěvníky ze zemí mimo EU přijímat, země jako Dánsko nesouhlasí s tím, aby turistům z ostatních zemí bylo dovoleno Unii od července volně navštívit. Země jako Německo a Francie se pro změnu obávají toho, že ostatní země se doporučením EU řídit nebudou.

Související

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.
Prezident Trump

Trump bude hledat obětní beránky? Před volbami panuje v Bílém domě strach

V Bílém domě panuje před blížícími se americkými mezidobími volbami hluboká nervozita a obavy z rozsáhlých personálních čistek. Poradci a blízcí spojenci prezidenta Donalda Trumpa se intenzivně připravují na situaci, kdy by případná porážka republikánů v Kongresu mohla vyvolat ostrou vlnu vzájemného obviňování a vést k radikálnímu přeskupení sil uvnitř vládních struktur.

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) ,  EU (Evropská unie) ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 54 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií v Brně

Po celém Česku se protestovalo proti změnám financování ČT. Kalousek a další nechtějí ze svých daní platit Okamuru

V České republice od sobotního poledne naplno propukly protesty organizované spolkem Milion chvilek pro demokracii, které reagují na kontroverzní vládní změny financování České televize a Českého rozhlasu schválené během nočního jednání Sněmovny. Demonstrace, jejichž symbolem se staly papírové večerníčkovské čepice, začaly v Liberci či Hradci Králové a postupně se rozšiřují do dalších měst včetně Brna, kde se sešly tisíce lidí, přičemž vše vyvrcholí nedělním shromážděním na pražském Staroměstském náměstí.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Nepokoje ve Francii

Ve Francii opět začínají nepokoje. Policie místy tvrdě zasahuje

Francii v sobotu zasáhla další vlna rozsáhlých protivládních protestů, které organizuje hnutí Žlutých vest společně s odborovými svazy a studentskými organizacemi. Demonstranti vyrazili do ulic napříč celou zemí, aby vyjádřili hlubokou nespokojenost s rostoucími životními náklady, cenami pohonných hmot a zhoršujícími se podmínkami pro studium.

před 4 hodinami

Nepokoje ve Francii

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

před 6 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit

V noci na sobotu vypukl v německém Berchtesgadenu v Bavorsku ničivý požár, který těžce poškodil historické Kehlsteinhaus, známé také jako Hitlerovo Orlí hnízdo. Plameny zasáhly vyhlídkovou budovu nacházející se v nadmořské výšce 1834 metrů a navzdory nepřetržitému nasazení zhruba dvou set příslušníků záchranných složek se hrozivý oheň nedařilo plně uhasit ani v sobotu dopoledne.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

před 9 hodinami

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

před 10 hodinami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 13 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy