NÁZOR: Afghánistánem to neskončilo. USA jsou nadále ve válce, tvrdí historik

Americký prezident Joe Biden v úterý přednesl na Valném shromáždění OSN solidní projev, hodnotí Max Boot v komentáři pro server Washington Post. Vojenský historik a publicista z think tanku Council on Foreign Relations se ovšem pozastavuje nad jedním stanoviskem šéfa Bílého domu.

Další boj s teroristy dává smysl

„Stojím zde poprvé po dvaceti letech, kdy Spojené státy nejsou ve válce. Otočili jsme stránku,“ cituje Boot slova amerického prezidenta, která se dočkala potlesku. Pokládá otázku, zda tomu tak skutečně je.

Stanovisko Bidena totiž nekoresponduje s jeho dopisem, který zaslal 8. června předsedům komor amerického Kongresu v souladu se zákonem o pravomoci v době války, poukazuje historik. Upozorňuje, že prezident v něm uvedl, že navzdory stažení z Afghánistánu se budou Spojené státy nadále uchylovat k vlastním protiteroristickým misím i radit, pomáhat a asistovat bezpečnostním složkám partnerských zemí v podobných operacích.

Biden také zmínil, že americké jednotky plnící zmíněné úkoly čelí riziku a že v mnohých lokalitách jejich nasazení si bezpečnostní situace žádá, aby se bránily případným útokům, uvádí autor komentáře. Přiznává, že většina těchto misí je co do počtu vojáků omezená a jejich podstata je tajná, dodává však, že prezidentův dopis připustil přítomnost amerických protiteroristických sil v Iráku, Sýrii, Jemenu, Jordánsku, Libanonu, Turecku, na východě Afriky, u Čadského jezera, v Sahelu a na Filipínách.

Největší americká mise probíhá v Iráku, kde se nachází na 2.500 amerických vojáků, druhá největší pak v Sýrii, kde je působí na 900 příslušníků amerických ozbrojených sil, nastiňuje Boot. Vysvětluje, že tyto jednotky podporují místní aktéry – iráckou armádu a primárně kurdské milice Syrské demokratické síly –, poskytují jim zpravodajské informace, vzdušnou a logistickou podporu a další pomoc.

Cílem těchto misí je především zabránit obnově Islámského státu, ale také čelit stoupajícímu íránskému vlivu v regionu, konstatuje historik. Připomíná, že Islámský stát přišel v roce 2019 o svůj samozvaný chalífát, jež ovládal většinu východní Sýrie a severozápadního Iráku, ale v obou zemích má nadále tisíce bojovníků, kteří páchají teroristické útoky.

Islámský stát má také minimálně devět odnoží ve světě, například v severní a západní Africe, na Filipínách a v Bangladéši, přičemž jeho afghánsko-pákistánská větev – Islámský stát Chorásán – minulý měsíc provedla sebevražedný útok na kábulském letišti, při kterém zahynulo 13 amerických vojáků a téměř dvě stovky Afghánců, rekapituluje Boot. Dává proto podle něj smysl, že Spojené státy udržují malou vojenskou přítomnost ve světě a brání opětovnému nárůstu hrozby ze strany uvedené organizace.

Volba je na nepříteli

„Jak těžké je ve skutečnosti ukončit takové americké operace, ukazuje Somálsko,“ pokračuje autor komentáře. Poukazuje, že předchozí šéf Bílého domu Donald Trump loni v prosinci nařídil stáhnout ze země 700 amerických vojáků, většina z nich se ale nepřesunula daleko, do Keni a Džibutska, navíc velitel amerických vojsk pro Afriku generál Stephen Townsend v dubnu přiznal, že v Somálsku nadále působí stovka Američanů, kteří cvičí tamní bezpečnostní složky k boji s milicemi aš-Šabáb.

Americké velitelství pro Afriku podle informací, které v červnu přinesl list New York Times, připravuje plány pro posílení výcvikové mise v Somálsku, uvádí Boot. Odkazuje také na zprávu think tanku New America, že v zemi nadále operují americké drony, které jen letos provedly 11 útoků, naposledy 24. dubna, a byť Biden zpřísnil pravidla pro jejich nasazení, zcela jej nezastavil.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Pro pokračující americkou vojenskou přítomnost v Somálsku a dalších zemích existuje podle historika dobrý důvod. Tvrdí, že tím nejsou zájmy zbrojního průmyslu ani horlivost neokonzervativců a některých generálů, jak naznačují různé konspirační teorie, ale vnímání skutečné hrozby americkými politiky.

Jako příklad dává autor komentáře opět Somálsko, vzdálenou chudou zemi, kde ale operuje aš-Šabáb označovaný za největší, nejbohatší a nejagresivnější odnož teroristické sítě al-Káida na světě, která má pět a deset tisíc bojovníků a ovládá rozsáhlá území na jihu země, přičemž v posledních letech byli zatčeni nejméně dva z nich, kteří se účastnili pilotních kurzů ve zjevné snaze zopakovat útoky z 11. září 2001.

Bidenova administrativa opakovaně slibovala, že bude na teroristy útočit pouze dalekonosnými zbraněmi, ale úder dronu v Kábulu, který 29. srpna usmrtil desítku civilistů, ukazuje, jak těžké je získat přesné informace o cílech, nepůsobí-li v oblasti vlastní vojáci, konstatuje Boot. Deklaruje, že protiteroristické operace jsou nejúčinnější, pokud mají Spojené státy v terénu „oči“, tedy zpravodajce či vojáky spolupracující s místními silami na vytipování teroristických cílů.

„Proto, přes všechny Bidenovy řeči o ukončení ‚věčných válek‘, si Spojené státy ve skutečnosti nemohou dovolit stáhnout veškeré (vojenské) příslušníky z frontových linií,“ píše historik. Vysvětluje, že jejich nasazení je mnohem nižší než na svém vrcholu, kdy v Afghánistánu a Iráku působily desetitisíce amerických vojáků, ale neskončilo.

Slovy americké armády, volba je nyní na nepříteli, a militantní islamistické organizace nadále bojují, tudíž Spojené státy a jejich spojenci musí boj opětovat, vyzdvihuje autor komentáře. To podle něj znamená, že navzdory Bidenovým úterním slovům je země nadále ve válce.

Související

Více souvisejících

USA (Spojené státy americké) Terorismus Americká armáda (U.S. ARMY) Islámský stát (IS) Al-Šabáb

Aktuálně se děje

před 27 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat

Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy