Sněmovna USA schválila zákon na posílení americké pošty, Trump hrozí vetem

Kvůli významu korespondenčního hlasování při listopadových prezidentských volbách schválila Sněmovna reprezentantů zákon na posílení americké pošty. Podpořila ji finanční injekcí ve výši 25 miliard dolarů (553 miliard korun) a zároveň jí zakázala poskytovat méně služeb než na začátku letošního roku.

Na schválení normy se podíleli nejen demokratičtí zákonodárci, kteří mají v dolní komoře Kongresu většinu, ale i zhruba 20 republikánů, informovaly dnes světové agentury. Budoucnost normy je ovšem vzhledem k poměru sil v Senátu i hrozbě prezidentského veta nejistá, informuje CNN.

Today, in a bipartisan vote, the House passed the Delivering for America Act, critical legislation to reverse the President’s damage and provide $25 billion to the @USPS. We are committed to protecting this essential service for all Americans. #DontMessWithUSPS pic.twitter.com/0wSqdG7bfY

— Nancy Pelosi (@SpeakerPelosi) August 23, 2020

Demokraté protlačili zákon kvůli zprávám o narůstajícím zpožďování při doručování zásilek. O rozruch se postaraly též informace o rušení poštovních schránek a třídicích strojů. Demokraté se obávají, že právě zdržení v doručování může vést k tomu, že některé volební lístky nebude pošta schopna doručit dostatečně včas na to, aby mohly být započítány.

Sněmovna reprezentantů kvůli hlasování přerušila letní parlamentní prázdniny, ačkoliv konečné schválení zákona je značně nejisté. Lídr republikánské většiny v Senátu Mitch McConnell již uvedl, že horní komora souhlas s normou nevysloví. Bílý dům nadto sdělil, že v případě schválení oběma komorami použije prezident právo veta.

Šest amerických států v pátek podalo žalobu na Poštovní službu Spojených států (USPS) a jejího šéfa Louise DeJoye, který podle nich nedávnými změnami v systému doručování ohrozil nadcházející prezidentské volby. DeJoy, jehož do čela USPS dosadil prezident Donald Trump před několika měsíci, je podle amerických médií štědrým sponzorem Republikánské strany.

Demokraté tvrdí, že Trump poštu cíleně oslabil, aby zkomplikoval možnost korespondenčního hlasování a tím i snížil volební účast. Podle odhadů by nízká účast prostřednictvím korespondenčního hlasování nahrávala spíše Republikánům. Ti obvinění označují za absurdní spikleneckou teorii.

Již v prezidentských volbách před čtyřmi roky zaslala svůj hlas poštou asi čtvrtina voličů. Letos by to podle volebních expertů mohla být až polovina, protože se řada lidí obává osobní návštěvy volební místnosti v době pandemie covidu-19, která zasáhla některá místa USA zvlášť silně.

Trump tento týden řekl, že masivní využívání korespondenčního hlasování v prezidentských volbách povede k tolika podvodům, že se kvůli tomu bude muset nejsledovanější hlasování na světě zřejmě opakovat.

Související

Více souvisejících

Sněmovna reprezentantů kongresu USA Volby USA Senát USA Mitch McConnell Donald Trump Poštovní služba Spojených států (USPS) Demokratická strana (USA) Republikánská strana (USA)

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 2 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Armáda Francie

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

včera

Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky

Americký mírový plán pro Ukrajinu, o kterém se tento víkend jedná na Floridě, představuje nejintenzivnější diplomatický pokus o ukončení války od jejího začátku. Přestože vyjednavači v Miami mluví o konstruktivním posunu, dokument stále obsahuje body, které vyvolávají hluboký odpor v Kyjevě i v evropských metropolích.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy