Dosluhující prezident Spojených států Donald Trump necelý týden po prezidentských volbách oznámil výměnu na postu amerického ministra obrany. Marka Espera ve funkci střídá dosavadní šéf Národního protiteroristického střediska (NCTC) Chris Miller.
Americká média už před ohlášením výsledku voleb spekulovala o blížícím se Esperově odchodu v souvislosti s tím, že v létě prezidentovi nevyjadřoval plnou podporu.
"S radostí oznamuji, že Christopher C. Miller... bude s okamžitou platností úřadujícím ministrem obrany. Chris odvede skvělou práci! Mark Esper byl propuštěn. Chtěl bych mu poděkovat za jeho službu," uvedl Trump ve dvojici twitterových příspěvků.
...Chris will do a GREAT job! Mark Esper has been terminated. I would like to thank him for his service.
— Donald J. Trump (@realDonaldTrump) November 9, 2020Esper byl v čele Pentagonu od loňského července. Vystřídal úřadujícího ministra Patricka Shanahana a stal se třetím šéfem ministerstva obrany od Trumpova nástupu do Bílého domu. Jeho nástupce Miller podle agentury Reuters krátce po zveřejnění prezidentova prohlášení dorazil do Pentagonu, přičemž nebylo jasné, zda tam byl i Esper.
Ministerstvo obrany personální změnu bezprostředně nekomentovalo. Agentura AP ji hodnotila jako bezprecedentní krok v podání hlavy státu odmítající přiznat volební porážku a "naštvané" na lídra Pentagonu, kterého vnímá jako nedostatečně loajálního. Vývoj by prý mohl zneklidnit spojence USA a vnáší novou úroveň nejistoty do procesu předávání moci. Podle Reuters se zdá, že chce Trump využít zbytek svého času v Bílém domě na vyrovnávání účtů v rámci administrativy.
Novinářka Maggie Habermanová, která sleduje Trumpovu administrativu pro deník The New York Times, na twitteru Esperovo propuštění komentovala jako začátek "vyhazování" vládních činitelů. "(Šéf Federálního úřadu pro vyšetřování Christopher) Wray a Esper byli podle několika pracovníků Bílého domu na začátku seznamu těch, co dostanou padáka," napsala.
Americká média přišla minulý týden s informací, že Esper plánoval na ministerskou funkci rezignovat. Hovořilo se přitom o jeho dřívějších veřejných vyjádřeních, která nebyla zcela v souladu s kroky prezidenta Trumpa. Na začátku června za masivních protestů proti policejní brutalitě Esper řekl, že nepodporuje aktivaci takzvaného zákona o vzpouře, který by umožnil k potlačení násilných demonstrací nasadit armádu. Trump předtím použití armády avizoval, nakonec ale k ničemu takovému nedošlo.
Trump také během jarní vlny protestů odmítl jakékoli úvahy o přejmenovávání vojenských základen věnovaných velitelům armády Konfederace, která během občanské války bojovala za zachování otroctví. Šéf Pentagonu tehdy řekl, že o změnách názvů lze jednat. Esper kromě toho dával najevo nesouhlas s Trumpovým přístupem k NATO a dalším vojenským spojenectvím USA, píše Reuters.
Miller, který Esperův post přebírá, má bohaté zkušenosti s působením v armádě i na ministerstvu obrany. Po nástupu nově zvoleného prezidenta Joea Bidena do Bílého domu by jej podle amerických médií mohla v čele Pentagonu vystřídat Michèle Flournoyová. Tato 59letá analytička s tituly z Harvardu i Oxfordu působila v administrativách Billa Clintona a Baracka Obamy a nyní by se mohla stát první ministryní obrany v dějinách USA.
Související
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
Donald Trump , Chris Miller , Mark Esper , Pentagon
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 1 hodinou
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 2 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 2 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 3 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 4 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 5 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 6 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 7 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 8 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 9 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 10 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 11 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 12 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 12 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 14 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
včera
Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie
Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.
Zdroj: Libor Novák