USA potvrdily prodloužení smlouvy o omezení jaderných zbraní

O dnešní výměně diplomatických nót mezi Spojenými státy a Ruskem informovalo rovněž ruské ministerstvo zahraničí s tím, že ujednání dnešním dnem vstoupilo v platnost. "Smlouva bude platit do 5. února 2026 v podobě, v jaké byla podepsána, bez jakýchkoliv změn či dodatků," zdůraznila ruská diplomacie podle agentury Interfax. Moskva je podle prohlášení připravena k dialogu s Washingtonem a doufá, že se podaří překonat tendenci ničení mechanismů kontroly nad zbrojením, zaviněnou "destruktivní politikou" USA v posledních letech.

USA a Rusko se na prodloužení dohodly krátce před vypršením platnosti dokumentu, který omezuje počet jaderných hlavic rozmístěných na nosičích na nejvýše 1550 na každé straně a počet rozmístěných střel a bombardérů na 700. Ruský parlament již prodloužení ratifikoval 27. ledna a o dva dny později pak příslušný zákon podepsal ruský prezident Vladimir Putin.

"Prodloužení smlouvy Nový START zaručuje do 5. února roku 2026 ověřitelné limitní množství ruských mezikontinentálních balistických střel a balistických střel odpalovaných z ponorek," oznámil Blinken v prohlášení, z nějž citovala agentura Reuters.

Prodloužení smlouvy podle ministra zvyšuje bezpečnost USA, jejich spojenců a partnerů a celého světa. "Nekontrolovatelná soutěž v jaderném zbrojení by nás všechny ohrožovala," dodal Blinken.

Administrativa nového prezidenta Joea Bidena v lednu oznámila, že bude usilovat o prodloužení původní smlouvy. Rusko prosazovalo prodloužení bez jakýchkoli podmínek, minulá americká administrativa prezidenta Donadla Trumpa naopak při vyjednávání kladla nové požadavky. Kromě jiného se do dohody snažila zahrnout také Čínu, což se nepodařilo. O možnosti zapojit do prodloužené dohody Čínu se zmínil i generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

Nový START je poslední platnou dohodou o kontrole jaderných zbraní. Rusko a Spojené státy v roce 2019 odstoupily od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Začátkem roku Moskva oznámila, že odstupuje od mnohostranné dohody o otevřeném nebi, která umožňuje účastnickým zemím kontrolní přelety nad územím dalších signatářských států. Své rozhodnutí zdůvodnila zejména tím, že USA od této úmluvy odstoupily loni.