USA vystupují z vojenské dohody o otevřeném nebi, umožňuje kontrolní přelety

Podle deníku The New York Times je vypovězení dalším dokladem toho, že je prezident Donald Trump připraven ukončit i americko-ruskou smlouvu START o omezení strategických zbraní. Podle Moskvy na americké rozhodnutí doplatí bezpečnost v Evropě.

Na základě ujednání o otevřeném nebi mohou zúčastněné státy mezi sebou podnikat kontrolní lety, aby se přesvědčily, že žádná ze účastněných stran nechystá vojenskou agresi.

Američané podle AP ale dlouhodobě poukazují na to, že Moskva dohodu porušuje, neboť zakazuje přelet nad městem, kde se předpokládají rozmístěné jaderné zbraně, které by mohly zasáhnout Evropu. Rusko rovněž zakazuje přelety nad oblastmi, kde se v té době konají vojenské manévry.

V utajených zprávách Pentagon i americké rozvědky uvádějí, že Rusko přelety využívá ke zmapování klíčové americké infrastruktury pro možné kybernetické útoky. Američtí činitelé rovněž poznamenali, že Trumpa rozhněvalo, že Rusko v roce 2017 podniklo kontrolní let přímo nad jeho golfovým klubem v Bedminsteru ve státě New Jersey.

Očekává se, že Trumpovo rozhodnutí, o kterém se již déle spekulovalo, budou evropští spojenci USA včetně členů NATO kritizovat. Lze předpokládat, že stejný krok jako nyní USA učiní i Rusko.

Odchod USA z dohody o otevřeném nebi zasadí další ránu systému vojenské bezpečnosti v Evropě, kterou oslabily již předchozí kroky Bílého domu, zejména odstoupení od smlouvy o likvidaci raket středního a krátkého doletu, prohlásil podle agentury TASS náměstek ruského ministra zahraničí Alexandr Gruško. Nynější rozhodnutí podle ruského diplomata poškodí i zájmy spojenců USA, kteří jsou účastníky dohody o otevřeném nebi. Moskva ale ještě o americkém rozhodnutí nebyla oficiálně vyrozuměna.

Odchod USA z dohody o otevřeném nebi uvrhne ještě větší nejistotu na budoucnost stávající americko-ruské smlouvy START o omezování stavu strategických jaderných arzenálů. Ta byla podepsaná před deseti lety v Praze a příští rok vyprší. Trump chce novou smlouvu, která by vedle Ruska zahrnovala i Čínu. Peking se ale do odzbrojovacích jednání zapojit nehodlá, což vysvětluje tím, že má ve výzbroji výrazně méně jaderných zbraní než USA nebo Rusko.