Volební útok opozice. Trumpovi advokáti rázně odmítli impeachment

Tým advokátů prezidenta Donalda Trumpa zasvětil druhý den obhajoby v Senátu právním a politickým útokům na proceduru ústavní žaloby, kterou chce demokratická opozice zbavit prezidenta úřadu.

Prominentní právníci Ken Starr a Alan Dershowitz se v pondělí snažili prokázat, že pro žalobu nejsou žádné důvody, protože šéf Bílého domu se ničeho nedopustil. Za impeachmentem se podle nich skrývá pokus opozice poškodit Trumpa před listopadovými prezidentskými volbami.

Prezident čelí obvinění, že se pokoušel přimět Ukrajinu k dodání argumentů proti Joeovi Bidenovi, který se pravděpodobně Trumpovi postaví v listopadových volbách. Demokraté na půdě Senátu již svou žalobu zdůvodnili, od soboty prezentují své protiargumenty právníci Bílého domu. Jejich vystoupení má skončit dnes v noci (ve středu ráno SEČ).

Dershowitz postavil svou obhajobu na tvrzení, že Trump se nedopustil žádného trestného činu, který by mohl být příčinou ústavní žaloby. "Jednání, které není kriminální, včetně zneužití úřadu a obstrukcí Kongresu, nemůže být předmětem impeachmentu," konstatoval advokát. Většina amerických právníků ale s takovým výkladem nesouhlasí. Ústavní žaloba může být podle nich jako akt politický, nikoli právní, založena i na jednání, které trestným činem není.

Senátní proceduru zastínila informace listu The New York Times o připravované knize Johna Boltona, v níž bývalý Trumpův bezpečnostní poradce potvrdil, že prezident podmínil uvolnění vojenské pomoci Ukrajině dodáním argumentů proti Bidenovi. Trumpův právník Jay Sekulow v Senátu označil tyto informace za spekulativní. "Opíráme se o listinné důkazy a veřejně přístupné informace, nikoli o spekulace," konstatoval.

Podle agentury AP v Kongresu sílí tlak na republikánské senátory, aby souhlasili s předvoláním Boltona jako svědka. Republikáni v čele s šéfem své senátní frakce Mitchem McConnellem dosud jakékoli předvolání svědků odmítali. Ve stočlenném Senátu mají 53 mandátů, takže čtyři "přeběhlíci" stačí demokratům k tomu, aby při hlasování návrh na předvolání svědků prosadili.

Pro výslech Boltona se už podle AP veřejně vyslovili republikáni Mitt Romney a Susan Collinsová. Řada dalších s jeho předvoláním souhlasí s podmínkou, že Senát vyslechne i Bidena a jeho syna Huntera. Oba jsou podle Bílého domu zapleteni do aféry kolem údajných finančních machinací na Ukrajině, která měla Trumpovi posloužit jako trumf ve volebním boji. Vyšetřování kyjevských prokurátorů ale žádná provinění nenašlo.

Pokud by byl Bolton předvolán, Bílý dům se pokusí výslechu zabránit soudní cestou, upozornil list The Washington Post. Právní bitva by proces impeachmentu mohla o týdny prodloužit, upozornil deník.

Související

Donald Trump

Trumpovi obhájci ústavní žalobu odmítají jako pomstu demokratů

Obvinění Donalda Trumpa z "podněcování ke vzpouře" je protiústavní, nepodložené a politicky motivované. S takovým vyjádřením zahájila svou hlavní argumentaci exprezidentova obhajoba během čtvrtého dne projednávání ústavní žaloby v americkém Senátu. Trumpův tým ve své prezentaci útočil na politiky Demokratické strany i na média, na kontě má také vícero zavádějících tvrzení.

Více souvisejících

Impeachment Donald Trump John Bolton Senát USA Prezident USA USA (Spojené státy americké) Mitch McConnell Mitt Romney

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Počet obětí masivního ruského útoku vystoupal na 21. Mezi mrtvými jsou děti

Masivní vlna ruských raketových a dronových útoků zasáhla ukrajinská města a vyžádala si nejméně 21 lidských životů. Mezi oběťmi jsou i dvě děti. Tento rozsáhlý vzdušný úder, který zasáhl civilní infrastrukturu i energetická zařízení po celé zemi, představuje jeden z největších útoků posledních měsíců a zanechal za sebou více než stovku zraněných.

před 8 hodinami

Aleksandr Vučič (srbský premiér)

Srbsko zůstane vazalem Moskvy. Odmítá zrušit bezvízový styk pro Rusy

Srbský prezident Aleksandar Vučić jednoznačně odmítl zprávy, podle kterých by Bělehrad mohl zrušit bezvízový styk pro občany Ruské federace. Srbský lídr tak znovu potvrdil blízké vztahy své země s Moskvou, které přetrvávají i přes pokračující válečný konflikt na Ukrajině. 

před 9 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

před 9 hodinami

Londýn

Londýnské metro stojí. Doprava kvůli stávce v metropoli kolabuje

Londýnská podzemní doprava čelí masivnímu ochromení poté, co o půlnoci z pondělí na úterý vstoupila v platnost čtyřiadvacetihodinová stávka organizovaná odborovým svazem RMT. Velká část sítě metra je kvůli protestnímu levicovému hnutí zcela uzavřena nebo se potýká s obrovským zpožděním, což způsobuje chaos v ranní dopravní špičce. Cestující v hlavním městě musí od časného rána hledat alternativní trasy a potýkají se s rozsáhlými komplikacemi při cestách do práce i do škol. Dopravní podnik Transport for London (TfL) na svých oficiálních internetových stránkách varoval veřejnost, že stávkové hnutí zasáhne celý systém podzemní dráhy.

před 10 hodinami

Mette Frederiksenová

Politická nejistotu v Dánsku končí. Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády

Dánská premiérka Mette Frederiksenová stane v čele nové čtyřkoaliční vlády, čímž po dvou měsících skončilo období politické nejistoty, které zemi zasáhlo po březnových parlamentních volbách. Frederiksenová si tak vyjednala již třetí po sobě jdoucí mandát v čele dánského kabinetu. Tentokrát však povede levicově orientovanou menšinovou koalici složenou ze svých Sociálních demokratů, Sociálních liberálů, Zelené levice a středové strany Moderátoři. Oznámení o dosažení dohody přišlo po nejsložitějších rozhovorech v novodobé historii země, v nichž o místa v parlamentu úspěšně bojovalo hned dvanáct politických subjektů.

před 11 hodinami

Hormuzský průliv

Tři měsíce od uzavření Hormuzského průlivu: Drastické dopady na globální trhy se prohlubují

Světová námořní doprava čelí bezprecedentní paralýze, neboť strategicky klíčový Hormuzský průliv zůstává i po 94 dnech od svého uzavření fakticky zablokován. Na výroční mezinárodní výstavě lodní dopravy v Aténách se tato krizová situace stala hlavním tématem diskusí mezi nejvlivnějšími představiteli oboru. Ačkoli americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašuje, že znovuotevření této vodní cesty je na spadnutí, a vládní úředníci poukazují na jednotlivá plavidla, kterým se daří prolomit blokádu, realita na místě zůstává kritická. Většina lodních společností totiž odmítá poslat svá plavidla do riskantního kanálu dříve, než Spojené státy a Írán dosáhnou trvalé mírové dohody.

před 12 hodinami

Ilustrační foto

Svět se musí připravit na návrat klimatického jevu El Niño, varuje WMO

Svět se musí bezodkladně připravit na blížící se návrat klimatického jevu El Niño, který s sebou přináší extrémní projevy počasí. Světová meteorologická organizace (WMO) oznámila, že existuje osmdesátiprocentní pravděpodobnost, že se tento silný přírodní vzorec zformuje ještě před zářím letošního roku. Pravděpodobnost, že tento fenomén, který výrazně zvyšuje globální teploty a ovlivňuje intenzitu srážek, přetrvá až do listopadu, pak vědci odhadují na devadesát procent.

před 12 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump sprostě řval na Netanjahua

Americký prezident Donald Trump ostře vystoupil proti izraelskému premiérovi Benjaminu Netanjahuovi kvůli eskalaci konfliktu v Libanonu. Podle informací od dvou amerických představitelů a dalšího zdroje webu Axios obeznámeného se situací byl pondělní telefonát plný vulgárních výrazů a emocí. Trump v něm Netanjahua označil za šíleného, obvinil ho z nevděku a rázně zablokoval izraelský plán na bombardování libanonské metropole Bejrútu.

před 13 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Izrael a Libanon souhlasily s omezením bojů, tvrdí Trump. Obě strany přitom dál válčí

Americký prezident Donald Trump oznámil, že se Hizballáh a Izrael dohodly na vzájemné deeskalaci a omezení bojových akcí. Tento krok podle všeho odvrátil hrozící izraelský úder na libanonskou metropoli Bejrút a také potenciální kolaps rozhovorů o příměří mezi Spojenými státy a Íránem. Šéf Bílého domu ve svém příspěvku na sociálních sítích upřesnil, že osobně hovořil s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem i se zástupci Hizballáhu, přičemž obě strany konfliktu vyjádřily souhlas s úplným zastavením střelby.

před 14 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na Kyjev. Nejméně deset mrtvých

Ruská armáda v brzkých ranních hodinách podnikla rozsáhlý a smrtonosný útok na ukrajinské hlavní město. Podle místních úřadů byly při tomto masivním úderu, který byl součástí širší ofenzívy proti cílům po celé Ukrajině, vážně poškozeny obytné domy. Noční agrese si vyžádala nejméně deset lidských životů, přičemž čtyři oběti jsou hlášeny z Kyjeva a dalších šest z centrálně položeného města Dnipro. Vedle toho ukrajinští představitelé evidují více než stovku zraněných obyvatel.

před 16 hodinami

včera

Kaja Kallasová, premiérka Estonska

Kallasová chce, aby EU dohlédla na dohodu mezi USA a Íránem

Evropská unie má hrát klíčovou roli při zajišťování trvalého příměří mezi Íránem a Spojenými státy, které by se mělo zabývat také obavami ohledně jaderných ambicí Teheránu. Uvedla to šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během své cesty do Islámábádu, kde se setkala s pákistánským vedením. Podle jejího vyjádření může unie nabídnout konkrétní přínos pro dlouhodobou udržitelnost jakékoli budoucí dohody, a to od vlastních námořních operací až po těžce nabyté odborné znalosti v jaderné oblasti.

včera

Česko v neděli zasáhla dvě tornáda

Český hydrometeorologický ústav zveřejnil oficiální vyhodnocení uplynulého dne, během kterého se na území České republiky vyskytla dvě potvrzená slabší tornáda. Ke vzniku těchto jevů včera přispěla zejména vyšší vlhkost v přízemní vrstvě atmosféry a především výraznější střih větru v hladině do jednoho kilometru, což vyjadřuje rozdíl v proudění vzduchu mezi zemí a touto výškou. Svou roli při vývoji situace sehrála pravděpodobně také vzájemná interakce s okolními bouřkami.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy