Proč po testu v KLDR následoval další otřes? Experti nabízejí vysvětlení

USGS původně stanovila intenzitu otřesů na 5,2 stupně, pak svůj údaj opravila na 6,3 stupně, jako čínská strana. Druhý následný otřes měl podle USGS sílu 4,1 stupně. USGS předpokládá, že se zřítily tunely v podzemním polygonu, kde se nukleární zkouška konala.

Vlastní rozbor záznamu seizmografu, na kterém jsou viditelné následné otřesy, zveřejnil na twitteru například nglický seizmolog Steven Gibbons. Ten naznačil, že to může být zhroucení štol ve skalní masivu podzemního zkušebního areálu.

Analytička věnující se jaderné obraně Catherine Dillová, že druhý otřes ukazující na kolaps tunelů by mohl být cennou informací. Štoly se mohly zhroutit, protože například nebyly navrženy k tomu, aby přestály takto silnou explozi. Další možností je, že to byl záměr, který měl světu jasně potvrdit opravdovost zkoušky.

Na základě měření radionuklidů pak vědci dokážou určit, co přesně se v podzemí odehrálo včetně typu bomby a toho, kolik štěpného materiálu obsahovala a zda bylo použito plutonium, nebo obohacený uran.

Profesor Vipin Narang z Massachusettského technologického institutu (MIT) předpokládá se, že při minulé jaderné zkoušce Pchjongjang odpálil nálož o síle 10 kilotun TNT, sílu nynější bomby Narang hodnotí na zhruba 100 kilotun TNT.

Ruský expert Ivan Mojsejev nicméně podle Interfaxu odhaduje, že KLDR stále ještě potřebuje nejméně pět let k tomu, aby vytvořila nukleární bombu schopnou bojového nasazení. "Mají atomové hlavice a rakety, které jsou ale vyvinuté ze sovětských střel Scud," řekl Mojsejev s tím, že tyto střely získal Pchjongjang v 60. a 70. letech. "Spojit hlavici a rakety ale není snadné," dodal.