Jak by vypadalo setkání Trumpa a Kim Čong-Una?

K tomu už dnes nejspíš nedojde, přesto server Business Insider připravil scénář pro možnou diplomacii. Vidí to na velkou místnost, kde by na jednom konci seděl Kim Čong-Un, mladý dědic režimu, který vzdoruje USA už 70 let, na druhé straně Donald Trump, představitel jedné z nejmocnějších zemí na světě, avšak sám má jen málo politických zkušeností.

Kdyby k takové události mělo dojít, představovalo by to pro organizátory skutečnou noční můru. V první řadě je potřeba určit lokaci, zde se nabízí zejména demilitarizovaná zóna, která dělí vlády Pchjongjangu a Soulu. Zdejší základny jsou k takovým jednáním přímo určeny, budovy se tady staví přísně podél vytyčené hranice. To znamená, že v jedné místnosti může zároveň sedět Kim Čong-Un a být přitom ve své zemi, na straně druhé by se nacházel Donald Trump na jihokorejském území.

V potaz by mohla připadnout i Čína, která by sloužila jako diplomatický prostředník. Ze hry není ani dlouhodobě neutrální Švýcarsko, které Kim dobře zná. Sám tady strávil léta na studiích, učitelé a spolužáci na něho v podstatě vzpomínají v dobrém a severokorejský vůdce zde získal spoustu pozitivních zkušeností. Méně pravděpodobný se už jeví Bílý dům, Kim je příliš paranoidní na to, aby vkročil na americké území, stejně tak nepřipadá ani v úvahu Pchjongjang.

Co se týče probíraných témat, pak každého hned napadle jaderné nebezpečí. Jenže klíčem k úspěšné diplomacii není říct vše hned na rovinu, velmi pravděpodobně by dva rozdílní vůdci nedošli v otázce ke shodě. Kromě toho by se tak měly řešit i věci jako je rozvojová pomoc pro Severní Koreu, vztah mezi severem a jihem, ale i raketové testy, které kromě USA, Japonska a Jižní Koreji trápí značně i Čínu.

Zajímavé by pak bylo sledovat reakce světa. Většina států OSN by při takovém setkání tleskalo ve stoje, zvlášť velkou radost by ze zprávy měla Jižní Korea. I kdyby dialog nikam nevedl, historické setkání vlády ve Pchjongjangu a Washingtonu by bylo důležitým milníkem. Oproti tomu nepříliš radostně by celou akci sledovala Čína, která by jednání vnímala jako ztrátu svého vlivu. Zapomenout bychom neměli ani na Rusko, Putinův postoj v celé věci je stále velkou neznámou.

Kdo však bude mít skutečné žně, budou média. O této události bude chtít informovat každá redakce na světě. Bez ohledu na výsledek, už teď je jasné, že by se jednalo o nejdramatičtější událost 21. století. Přípravy by byly velké, hlasité, slavnostní. A pravděpodobně monumentálnější, než jakákoliv zahájení Olympijských her.