Šéf íránské diplomacie Zaríf nepadl, prezident Ruhání rezignaci nepřijal

Velitel vlivných revolučních gard Kásem Solejmání dnes sdělil, že Zaríf je nejvyšším představitelem odpovídajícím za diplomacii a má podporu duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. "Pan Zaríf řídí zahraniční politiku islámské republiky a vždy měl podporu nejvyšších představitelů," uvedl Solejmání.

IRNA zveřejnila Rúháního písemné zdůvodnění odmítavého postoje k rezignaci: "Duchovní vůdce vás označil za důvěryhodného, odvážného a věřícího člověka stojícího v čele odporu proti tlaku USA. Proto se domnívám, že přijetí vaší rezignace by odporovalo národnímu zájmu a odmítám ji."

Zaríf se dnes znovu vyjádřil na instagramu a poděkoval za vyjádřenou podporu. "Jako skromný služebník jsem měl zájem jedině o pozvednutí zahraniční politiky a statusu ministerstva zahraničí," napsal.

With his resignation rejected, #Zarif is back to smiling in public today, after attending a ceremony welcoming Armenian PM. #Iran pic.twitter.com/oE9zjawbKg

Íránská agentura ISNA informovala, že dnes ministr přivítal arménského premiéra a televize přinesla živé záběry z podpisu dvou dohod o spolupráci obou zemí.

Solejmání se vyjádřil i k Zarífově nepřítomnosti při jednání s Asadem, kterého se Solejmání zúčastnil. "Vyloučit pana Zarífa z tohoto jednání nebylo úmyslné," prohlásil Solejmání.

Asada přijal Chameneí a také Rúhání. Pro Asada to byla první zahraniční návštěva od začátku syrské války v roce 2011, pokud se nepočítají jeho cesty do spojenecké Moskvy.

Írán pomáhá Asadovi vojensky stejně jako Rusko. Prezidentova cesta ale nebyla v Íránu všeobecně schvalována. Server Kánún má kvůli ní problémy, protože o návštěvě informoval pod titulkem Nevítaný host. Úřady už v úterý tento server, který je označovaný za reformátorský, zakázaly.

Agentura Reuters dění kolem Zarífa interpretuje jako důkaz třenic mezi íránskými umírněnými kruhy a konzervativci. Důvodem napětí je odlišný názor na mezinárodní dohodu z roku 2015, kterou Zaríf pomohl vyjednat. Írán se v ní zavázal ke zpomalení svého jaderného programu výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. USA ale loni od dohody odstoupily a své sankce proti Íránu obnovily. Rúhání, řazený k umírněným politikům, musí vysvětlovat, proč se Írán má dohodou řídit, když mu již nepřináší zřejmé výhody a jeho hospodářství se hroutí.

O potížích členů íránské vlády svědčí i dnešní zpráva o rezignaci dalšího z členů kabinetu minstra ropného průmyslu Bídžana Zangáneho. Objevila se v íránských sdělovacích prostředcích, ale ministr ji rychle popřel.