30 bodných ran. Bývalý velvyslanec Japonska v ČR zavraždil syna, soud vynesl trest

Kumazawa na svého potomka zaútočil kuchyňským nožem po hádce. Napadený muž v důsledku bodných zranění do hrudníku a krku silně krvácel a po převozu do nemocnice zemřel. Kumazawa, který byl velvyslancem v Česku v letech 2005 až 2008, policii sám přivolal na místo činu.

Kumazawa již dříve vyšetřovatelům řekl, že jeho syn nevycházel z domova a vůči rodičům se choval násilnicky. Důvodem mohlo být to, že byl na prestižní střední škole šikanován. Podle jiných zdrojů trpěl duševní chorobou.

Po vystudování střední školy žil syn nějakou dobu sám v jiném bytě, letos koncem května se ale nastěhoval zpět k rodičům. Kumazawa řekl, že se syna bál, protože mu vyhrožoval smrtí. Otec se 1. června se synem ošklivě pohádali a Kumazawa na svého potomka vzal nůž.

Obhájci požadovali pro bývalého diplomata podmíněný trest. Tvrdili, že zabil syna v sebeobraně a že ho předtím dlouho podporoval, navzdory jeho násilnickému chování.

Obhajoba rovněž připomněla, že krátce před Kumazawovým činem Japonskem otřásl jiný útok, při němž padesátiletý muž napadl nožem školačky na autobusové zastávce ve městě Kawasaki jižně od Tokia. Dva lidi usmrtil a 17 zranil. Kumazawa se podle svých advokátů obával, že by se syn mohl dopustit něčeho podobného. Útočník z Kawasaki byl stejně jako Kumazawův syn středního věku a prakticky nevycházel z bytu. Krátce po činu spáchal sebevraždu.

Soudce Tomojuki Nakajama tvrzení o sebeobraně odmítl. Na těle oběti bylo 30 bodných ran, z toho některé velmi hluboké, což podle soudce vypovídá o tom, že se o sebeobranu nejednalo.

Kumazawův případ a předchozí útok na školačky v Kawasaki znovu přitáhly pozornost k japonskému fenoménu takzvaných hikikomori, což jsou lidé, kteří se uzavírají před společností a měsíce až roky nevycházejí z domova.

Podle průzkumu, který zveřejnila v březnu japonská vláda, je v Japonsku ve věkové skupině od 40 do 64 let více než 610.000 hikikomori. Skupiny, které vznikly na podporu hikikomori, zdůrazňují, že většina těchto lidí není násilnická, jak z některých ojedinělých případů z poslední doby část veřejnosti vyvozuje.

Hideaki Kumazawa působil od konce 60. let na japonském ministerstvu zemědělství, v roce 2002 z resortu odešel po kritice ohledně opatření proti nemoci šílených krav. Následně se v roce 2005 stal japonským velvyslancem v ČR.