Bývalý japonský velvyslanec v České republice Hideaki Kumazawa se dnes před soudem přiznal k červnové vraždě svého čtyřiačtyřicetiletého syna, kterého považoval za nebezpečného. Přiznání šestasedmdesátiletého někdejšího diplomata zaznělo v první den soudního procesu, který je s Kumazawou veden v Tokiu. Informovala o tom agentura Kjódó.
Hideaki Kumazawa na svého potomka zaútočil kuchyňským nožem po hádce. Čtyřiačtyřicetiletý muž po bodných zraněních do hrudníku silně krvácel a po převozu do nemocnice zemřel. Kumazawa, který byl velvyslancem v Česku v letech 2005 až 2008, policii sám přivolal na místo činu.
Kumazawa už dříve vyšetřovatelům řekl, že jeho syn nevycházel z domova a vůči rodičům se choval násilnicky. Důvodem podle něj mohlo být to, že byl na prestižní střední škole šikanován.
Po vystudování střední školy žil syn nějakou dobu sám v jiném bytě, letos koncem května se ale nastěhoval zpět k rodičům. Kumazawa řekl, že se syna bál. Otec se synem se 1. června ošklivě pohádali a Kumazawa na svého potomka vzal nůž.
Krátce předtím, než Kumazawa syna zabil, Japonskem otřásl jiný útok, při němž padesátiletý muž napadl nožem školačky na autobusové zastávce. Dva lidi usmrtil a 17 zranil.
Kumazawa podle červnových zpráv japonských médií vyšetřovatelům řekl, že útok na školačky ve městě Kawasaki jižně od Tokia zvýšil jeho strach ze synova násilnického chování. Útočník z Kawasaki byl stejně jako Kumazawův syn středního věku a prakticky nevycházel ven z bytu. Krátce po činu spáchal sebevraždu. Dnes u soudu ale obžaloba ani obhajoba útok nožem na školačky v Kawasaki nezmínily.
Uvedené dva násilné činy v Japonsku znovu přitáhly pozornost k fenoménu takzvaných hikikomori, což jsou lidé, kteří se uzavírají před společností a měsíce až roky nevycházejí z domova.
Podle průzkumu, který zveřejnila v březnu japonská vláda, je v Japonsku ve věkové skupině od 40 do 64 let více než 610.000 hikikomori. Skupiny, které vznikly na podporu hikikomori, zdůrazňují, že většina těchto lidí není násilnická, jak z některých ojedinělých případů z poslední doby část veřejnosti vyvozuje.
Hideaki Kumazawa působil od konce 60. let na japonském ministerstvu zemědělství, v roce 2001 se stal tajemníkem. Z resortu odešel o rok později po kritice ohledně opatření proti nemoci šílených krav. Následně se v roce 2005 stal japonským velvyslancem v ČR.
Související
30 bodných ran. Bývalý velvyslanec Japonska v ČR zavraždil syna, soud vynesl trest
Děsivý fenomén hikikomori. Proč bývalý velvyslanec Japonska v ČR zabil syna?
Hideaki Kumazawa (diplomat) , Japonsko , Vražda
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Sněmovna potvrdila Babišově vládě mandát. Vyslovila jí důvěru
včera
Klempíř připustil zrušení koncesionářských poplatků. Vidí to na příští rok
včera
Jiří Ovčáček figuruje v plánech hnutí ANO. Poslanci ho navrhují do jedné z rad
včera
Wikipedie vznikla před 25 lety. Co o ní (ne)víte?
včera
Počasí v Česku změní ráz. Meteorologové prozradili podrobnosti
včera
Feri si má odsedět i zbytek trestu. V očích soudu se zatím nepolepšil
včera
V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi
včera
Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou
včera
Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje
včera
Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu
včera
Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu
včera
Evropa posílá vojáky do Grónska. Trumpovi ustoupit nehodlá
včera
Trump stáhl z pohotovosti strategické bombardéry. Zabíjení demonstrantů v Íránu podle něj skončilo
včera
Nevyzpytatelné počasí pokračuje. Meteorologové avizují víkendové varování
včera
Sněmovní maraton nebere konce. Babiš během interpelací ostře útočil na Piráty
včera
První zdravotní evakuace v historii. NASA stahuje astronauty z ISS domů
včera
Nová éra pro Gazu: Trumpův plán vstupuje do druhé fáze, začíná demilitarizace a obnova
včera
Trump hlásí ohromný pokrok ve Venezuele. Nechce ale prozradit jakékoliv detaily
včera
Trump tlačí na Zelenského. Mírové dohodě stojí v cestě Kyjev, naznačil
včera
Americký zájem o Grónsko a Venezuelu je pochopitelný. Evropa se musí vzpamatovat
Svět se rychle mění v arénu otevřeného soupeření velmocí. USA a Čína bojují o vliv, kontrolu technologií i klíčových surovin, zatímco Rusko se snaží udržet zbytky své moci. Zásah Washingtonu ve Venezuele ukazuje, že ropa je dnes stejně důležitá jako před třiceti lety. A v tomto světle začíná dávat smysl i americký zájem o Grónsko a arktické trasy. Starý řád se hroutí, nový vzniká, a Evropa si musí rozmyslet, zda bude hráčem, nebo jen prostorem, o němž rozhodují jiní.
Zdroj: Jakub Jurek