Vyrážíte za exotikou? Pozor na "velkou čtyřku" jedovatých hadů

Podle barmského ministerstva zdravotnictví bylo v roce 2011 s uštknutím jedovatým hadem ošetřeno 7818 lidí. A více než osm procent na následky uštknutí zemřelo. To je dvakrát více než činí světový průměr, podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou to čtyři procenta.

Sein Tin si nepamatuje, kolikrát byl uštknut, asi dvacetkrát, z toho čtyřikrát kobrou královskou, jedním z nejnebezpečnějších asijských hadů. "Tetování, které mám na sobě, vychází z barmské tradiční medicíny. Ta zahrnuje jed všech druhů hadů a také bylinky používané v tradičním léčitelství. To vše se dostalo do mého těla," říká muž, jenž má za sebou 30 let zkušeností.

"Právě jsem sklízel, když mě had uštknul," říká osmatřicetiletý pěstitel rýže Pan Nge, na něhož had zaútočil před dvěma lety v obci u Rangúnu. "Necítil jsem hned bolest, myslel jsem si, že mě něco štíplo. Když jsem se však rozhlédl, spatřil jsem zmiji," dodává. Než se vypravil do nejbližší nemocnice, podvázal si poranění kusem látky. A díky tomu, že dokázal identifikovat útočníka, zmiji řetízkovou, mohl dostat příslušný protijed.

Ne všichni ale mají podle agentury AFP možnost včas vyhledat lékařskou pomoc. V Barmě žije většina obyvatel na venkově a nemá rychlý přístup ke zdravotnickému systému, který je navíc v politováníhodném stavu v důsledku desetiletí vlády vojenské junty.

Mnozí také nevědí, jak mají reagovat. "Nesmí se běhat ani propadat panice, protože to vede k rychlejší cirkulaci krve a jed se rychle šíří k srdci," uvádí lékařka Chantal Bonfilsová z kliniky SOS International v Rangúnu. "Rána se nesmí vypalovat ani se na ni nesmí přikládat led, je třeba ji pouze obvázat, tak, aby obvaz lehce stahoval," říká. Pak je třeba co nejrychleji vyhledat lékařskou pomoc a hada identifikovat. "Nejlepším a vlastně jediným lékem je protijed," dodává.

Sérum se připravuje tak, že se jed v malém množství zavede injekcí do těla nějakého zvířete, nejčastěji koně, a pak se získává tímto tělem vyprodukovaná protilátka. Koně jsou však drazí, a proto se v Barmě používají ovce.

Jedovatí hadi mají z živočichů, kteří dokáží způsobit smrt člověka přímo, suveréně nejvíce lidských obětí. Jedovatí hadi neloví člověka jakou svou kořist, ale brání se v sebeobraně či reagují na vyprovokování.

Nejvíce obětí mají jednoznačně zástupci tzv. velké čtyřky nebezpečných hadů jižní Asie. Do velké čtyřky patří Zmije paví, Zmije řetízková, Bungar modravý a Kobra Indická. Velký počet obětí má také africká zmije útočná. Z pohledu úmrtnosti po uštknutí navíc ve spojení s útočností má nejhorší pověst Mamba černá, která má ovšem oproti hadům velké čtverky a zmiji útočné zanedbatelný počet obětí.

Mamba černá je mnohými považována za nejnebezpečnějšího hada světa budícího opravdový respekt. Ač je Mamba černá v žebříčku jedovatosti na 14. místě, lidi obvykle nenapadá, vyhýbá se jim a reportovaných úmrtí je relativně málo (do 10 ročně), přesto je to had s nejhorší pověstí ze všech hadů. To je dáno tím, že pokud se dostane do úzkých, začne být velmi agresivní, zaujme bojovou polohu, otevírá tlamu s černou výstelkou, vše doprovází silné syčení, což nahání hrůzu. Pokud uštkne a neaplikuje se protijed, úmrtnost je blízká 100%. Smrtící účinek jedu mamby se zpravidla projeví od 15 minut do 3 hodin. Mamba černá dorůstá 3 metrů, má štíhlé tělo a je považován za nejrychleji se pohybujícího hada světa, dokáže vyvinout rychlost až 20 km/h. Mamba zelená, příbuzná mamby černé je také velmi nebezpečná.

Nejjedovatějším hadem světa je australský Taipan menší, teoreticky by jed z jednoho uštknutí dokázal zabít 100 lidí, ovšem žádný smrtelný útok nebyl zatím zaznamenán. Velmi nepříjemné je být uštknutý bungarem páskovaným, protože úmrtnost i při léčených uštknutí je asi 50 %, uvedl pmczech.webnode.cz.

První pomoc při uštknutí jedovatým hadem:

Uklidnit poraněného a zajistit, aby se co nejméně hýbal, nejlépe, aby si lehl a zůstal nehybně ležet!!!

Zavolat rychlou záchrannou službu, volání provádí pokud možno druhá osoba, postižený by se zbytečně nežádoucím způsobem rozrušoval, lékaři sdělit kdy k uštknutí došlo, jméno hada (chovatelé by měli sdělit nejlépe latinský název) anebo se alespoň pokusit popsat hada (kresba na těle, barva, velikost, země původu a podobně).

Aplikovat bandáž a znehybnit končetinu, obvaz se utahuje umírněně jako u vyvrtnutého kotníku, pak celkově končetinu znehybnit jako při zlomenině pomocí dlahy, ruku dát do šátku. Tím se bude jed pomaleji a pozvolněji šířit do organizmu.

Pokud postiženému jeho stav nebraní pít, podává se mu velké množství tekutin, nejlépe vlažné vody, kontrolujeme životní funkce postiženého, hlavně dýchání, pokud by došlo k jeho selhání, zahájíme umělé dýchání z plic do plic (to se může stát zejména u kober, mamb, bungarů...).

Ránu rozhodně nerozřezáváme, nevysáváme z rány jed, postižené místo neochlazujeme, neumíváme, končetinu nezaškrcujeme! Nepodáváme alkohol, kafe ani čaj. U těchto činností riziko zhoršení stavu daleko převyšují možný přínos!

Pokud je někdo při čekání na rychlou záchrannou službu lékařsky vzdělaný nebo má s uštknutím zkušenosti a ví, co dělát, je možné podat ještě před příjezdem vhodný medikament (adrenalin, antihistaminika, kortikosteroidy) hlavně v připadě silné reakce postiženého na jed. Je nutné lékaře na tyto léky po příjezdu upozornit.

Při zasažení oka plivající kobrou je nutné co nejdříve odstranit z oka co nejvíce jedu než se vstřebá! Okamžitě po zasažení se začíná provádět masívními výplachy oka po dobu minimálně 20 minut, použijeme, co máme k dispozici, vodu, fyziologický roztok anebo jinou vhodnou kapalinou jako je mléko, studený čaj, limonáda bez bublinek, pivo a pokud nic takového není tak i sliny či moč! Postižený není většinou sám schopen oko otevřít, proto musí s výplachy většinou pomoci druhá osoba. Po té vyhledat lékařské oční ošetření.