Léčba ohněm: V Číně "zapalují" pacienty, pak hasí kbelíkem vody

Čang vyučuje metodu ve svém bytě a tvrdí, že jde o techniku, která přesahuje čínskou i západní medicínu. Za hodinu výuky žádá 300 jüanů (960 korun).

Na pacientova záda nejprve nanese bylinný krém a pak přiloží ručník. Na něj se nalije hořlavá tekutina složená z vody a alkoholu. Zatímco pacient v klidu čeká, Čang se přiblíží se zapalovačem a kolem páteře muže ležícího na břiše vzplanou oranžové a modré plameny. "Cítím teplo, žádnou bolest, myslím, že je to účinné," říká sedmačtyřicetiletý muž, který má za sebou mozkovou příhodu. Zanechala následky na jeho paměťových i pohybových schopnostech. Čang tvrdí, že tato léčba lidem umožní vyhnout se chirurgickým operacím.

Čína nemá celoplošný systém zdravotního pojištění a mnoho Číňanů nemá na nákladnou léčbu. Alternativní medicíně se proto daří.

Metoda ohně vychází z přesvědčení, že v těle je třeba zachovat rovnováhu mezi teplem a chladem. "Vystavujeme tělo ohni, abychom dostali z nitra chlad," vysvětluje Čang, mezi jehož pacienty prý patří i zahraniční diplomaté a místní komunističtí funkcionáři.

Pochybnosti o léčbě ohněm se vynořily, když se na internetu nedávno objevila fotografie zachycující její použití v oblasti mužského pohlavního orgánu. V čínském tisku se objevily články o neškolených terapeutech a nedostatečném zabezpečení mnohých ordinací. V některých by prý případnou nehodu řešili jenom kbelíkem s vodou.

Léčba ohněm (HUOLIAO) se v Číně používala odpradávna, již od 5. stol. př. n. l. Byla známa jako moxování, prohřívání a požehování. Starověké i moderní požehovací techniky jsou rozděleny na 14 kategorií a 115 druhů.

Ohnivá léčba posiluje organismus proti chronickým obtížím, vyčerpání, urychluje cirkulaci krve, zvyšuje počet erytrocytů, leukocytů, endorfinů, má antihistaminové působení, tlumí záněty. Používá se u revmatických bolestí, zánětů, artritidy a bolestí všeho druhu. Vhodné je použití ohnivých léčebných metod u oslabených a starých osob nadměrně citlivých na chlad, při sklonu k častým nachlazením, poruchách imunity, chronickém vyčerpání, slabosti, Bechtěrevově chorobě, bolestech zad, tuhnutí ramen a krku, jako pomoc při hubnutí, vyhřezlých ploténkách, při trávicích obtížích zhoršujících se chladem, depresích, osteoporóze, gynekologických obtížích, některých dýchacích obtížích a mnoha dalších, uvedl mostkezdravi.cz.

Všechny ohnivé, tepelné léčebné metody mají silný tonizující účinek a působí preventivně při posilování celého organismu a utužování zdraví.

Starověký čínský klasik Pian Que (5. stol. př. n. l.), který se poprvé v historii zabýval výhodami ohnivých metod a oproti např. akupunktuře zdůrazňoval, že tělu se takto dodává nová energie, která může být použita za podmínek nedostatku i nadbytku. Akupunkturu např. nedoporučoval u oslabených osob, neboť by mohla ještě více prohloubit jejich slabost.

Tepelné, ohnivé metody léčby byly rozšířeny hlavně v severních oblastech Číny a také hlavně patří do kulturního dědictví starověké medicíny v Tibetu.