Australský úřad pro bezpečnost civilní letecké dopravy se rozhodl, že zruší téměř dvouletý zákaz provozu letounů Boeing 737 MAX. Země je jednou z prvních v regionu Asie a Tichomoří, která takový krok učinila, uvedla dnes agentura Reuters.
"Jsme přesvědčeni, že to letadlo je bezpečné," uvedl prozatímní šéf úřadu Graeme Crawford. Obnovení provozu letadel MAX podmíněné technickými úpravami a dodatečným školením pilotů už dříve schválily například Spojené státy, Evropská unie, Británie, Kanada, Brazílie a Spojené arabské emiráty.
Provoz letadel Boeing 737 MAX byl na jaře 2019 po celém světě přerušen po tragických nehodách v Indonésii a v Etiopii, při nichž zemřelo celkem 346 lidí.
Problémy kolem letadel 737 MAX už stály americkou společnost Boeing desítky miliard dolarů. Loni navíc firmu zasáhl útlum osobní letecké dopravy v důsledku pandemie covidu-19.
Ve čtvrtek obnovil komerční provoz letadel Boeing 737 MAX 8 i český letecký dopravce Smartwings. Před čtvrtečním letem do Malagy dopravce letadlo podle požadavků upravil a ve středu s ním úspěšně provedl ověřovací let. Do léta chce letecká společnost postupně nasadit dalších šest těchto letounů.
Související
Útočníky z pláže Bondi poháněla ideologie Islámského státu, absolvovali výcvik na Filipínách
Dvojice útočníků, otec a syn, kteří v neděli během židovského svátku Chanuka rozpoutali masakr na slavné australské pláži Bondi Beach, byla vedena ideologií Islámského státu (ISIS). Podle nejnovějších zjištění vyšetřovatelů oba muži nedávno navštívili jih Filipín, oblast dlouhodobě sužovanou islámským extremismem, kde zřejmě absolvovali vojenský výcvik.
Otec a syn při útoku zabili 15 lidí. Austrálie zavede přísnější zákony o zbraních
Po hrůzném útoku střelnými zbraněmi na pláži Bondi, při kterém zemřelo patnáct lidí, slíbil australský premiér Anthony Albanese zpřísnění zákonů o kontrole zbraní. Útok se odehrál v Sydney v neděli večer, v den, kdy začal židovský svátek Chanuka. Podle Albaneseho šlo o útok, který byl záměrně zacílen na židovskou komunitu.
Aktuálně se děje
před 42 minutami
Jednání o půjčce Ukrajině tříští Evropu. Na povrch vyplouvají staré spory, ve hře je nový plán
V Bruselu vrcholí diplomatické úsilí o nalezení kompromisu, který by zachránil dohodu o finanční pomoci Ukrajině na nadcházejícím summitu EU. Členské státy jsou hluboce rozděleny v otázce, zda k sanaci ukrajinských financí využít zmrazená ruská aktiva.
před 1 hodinou
V Bruselu začíná summit, který rozhodne o finančním kolapsu Ukrajiny
V Bruselu začal ostře sledovaný summit Evropské unie, na kterém lídři sedmadvacítky čelí zásadnímu rozhodnutí: zda poskytnout Ukrajině desítky miliard eur formou půjčky zajištěné zmrazenými ruskými aktivy.
před 1 hodinou
Ukrajina se musí vzdát, prohlásil ruský diplomat. Zelenskyj naznačil, co bude dál
Někteří ruští diplomaté už dávají najevo, že by Ukrajina měla zapomenout na jakoukoliv mírovou dohodu s Ruskem, která by ukončila přes tři roky trvající válečný konflikt. Ruský velvyslanec ve Velké Británii Andrej Kelin v rozhovoru pro britská média naznačil, že Kyjev by se měl zkrátka vzdát Moskvě.
před 2 hodinami
Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně
Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.
před 3 hodinami
Hromadná nehoda uzavřela dálnici D1 na Vysočině. Havaroval i autobus
Vážná nehoda se ve čtvrtek po osmé hodině stala na páteřní české dálnici D1. Na Vysočině se srazilo nejméně osm vozidel, jedním z nich byl autobus. Dálnice musela být v místě události uzavřena.
před 3 hodinami
Turek se podíval do kalendáře. Chce novou schůzku s prezidentem
Kandidát na ministra životního prostředí Filip Turek (Motoristé) měl požádat Pražský hrad o novou schůzku s prezidentem Petrem Pavlem. Hlava státu má k vládnímu angažmá Turka dlouhodobé výhrady.
před 4 hodinami
Trump se rozhodl přilepšit vojákům. USA mají dosud nevídaný respekt, tvrdí prezident
Americký prezident Donald Trump v televizním projevu k národu oznámil, že téměř jeden a půl milionu vojáků se může těšit na "válečnickou dividendu" ve výši 1 776 dolarů (přes 36 800 korun). Šeky jsou již na cestě a k vojákům mají dorazit do Vánoc, uvedla BBC.
včera
Ani Ukrajina, ani Pásmo Gazy. Rutte prozradil, co je největším úspěchem Trumpa
Generální tajemník NATO Mark Rutte v rozhovoru pro BBC označil slib členských zemí vynakládat 5 % HDP na obranu za největší zahraničněpolitický úspěch Donalda Trumpa. Podle šéfa Aliance je právě díky tlaku amerického prezidenta společenství silnější než kdykoliv předtím.
včera
WHO vydala varování před masivní epidemií chřipky. Překvapivě se šíří i ve školách
Evropa se aktuálně potýká s masivním nárůstem případů chřipky, který je poháněn novým a vysoce nakažlivým kmenem viru. Světová zdravotnická organizace (WHO) ve středu varovala, že tento vývoj vystavuje zdravotnické systémy v mnoha zemích extrémnímu tlaku.
včera
Falešné video odhalilo sílu AI. Smyšlená zpráva o převratu ve Francii otřásla celým světem
Internetem se v prosinci prohnala vlna hoaxů vyvolaná realistickým, avšak zcela smyšleným videem o údajném státním převratu ve Francii. Digitálně vytvořený snímek tvrdil, že prezident Emmanuel Macron byl svržen neznámým plukovníkem a v zemi aktuálně vládne chaos.
včera
Pavel telefonoval se Zelenským. Řešili další podporu Ukrajině
Prezident Petr Pavel se ve středu 17. prosince 2025 spojil prostřednictvím telefonického hovoru se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem jejich rozhovoru byla aktuální situace na napadené Ukrajině a další formy podpory, které Česko napadené zemi poskytuje.
včera
Klimatická krize v Česku skončila, prohlásil Macinka. Počasí nesouhlasí
Předseda hnutí Motoristé sobě Petr Macinka se stal členem nové vlády Andreje Babiše a okamžitě na sebe strhl veškerou pozornost. Ve funkci ministra je sice teprve krátce, ale jeho jmenování do čela hned dvou resortů vyvolalo v politických kruzích značné pozdvižení. Macinka nově řídí českou diplomacii v Černínském paláci a zároveň byl pověřen dočasným vedením ministerstva životního prostředí, což doprovodil velmi sebevědomým prohlášením.
včera
Rusko dosáhne svých cílů na Ukrajině za každou cenu, prohlásil Putin. Evropské lídry označil za prasátka
Ruský prezident Vladimir Putin ve svém středečním projevu na výročním zasedání ministerstva obrany ostře zaútočil na evropské představitele, které označil za „malá prasátka“. V jedné ze svých nejtvrdších řečí za posledních měsíců zdůraznil, že Rusko svých cílů na Ukrajině dosáhne „bezpodmínečně“, a to buď cestou diplomacie, nebo vojenskou silou na bojišti.
včera
Venezuela uvidí něco, co ještě nikdy nespatřila, vzkázal Trump. Caracas válečné hrozby odsoudil
Americký prezident Donald Trump nařídil „totální a úplnou“ blokádu všech sankcionovaných ropných tankerů, které připlouvají do Venezuely nebo z ní odjíždějí. Caracas tento krok okamžitě odsoudil jako „válečné hrozby“ a obvinil Washington z pokusu o krádež národních surovin. Napětí mezi oběma zeměmi eskalovalo poté, co Trump na své síti Truth Social označil vládu Nicoláse Madura za zahraniční teroristickou organizaci zapojenou do pašování drog a obchodu s lidmi.
včera
Monumentální zrada tradic, vydírání... Fotbalové MS může být kvůli politice USA a cenám vylidněné
Když v roce 2000 tehdejší kapitán Manchesteru United Roy Keane pronesl svou slavnou kritiku na adresu fanoušků, kteří se na stadionu více zajímali o alkohol a krevetové sendviče než o dění na hřišti, nevědomky vytvořil pojem, který dodnes definuje odcizení fotbalu od jeho kořenů. „Brigáda krevetových sendvičů“ se stala synonymem pro korporátní publikum, které vytlačuje skutečné příznivce. O čtvrtstoletí později se zdá, že nadcházející mistrovství světa 2026 v Severní Americe tuto proměnu fotbalu v nedostupný luxus definitivně završí.
včera
Ústavní soud zrušil oddělené termíny zápisů pro děti z Ukrajiny. Podle něj jsou diskriminační
Ústavní soud zrušil kontroverzní zákonnou úpravu, která umožňovala školám vypisovat pro děti ukrajinských uprchlíků oddělené termíny zápisů do základních škol. Soud konstatoval, že tato pravidla byla diskriminační a v rozporu s ústavním právem na vzdělání, které náleží každému bez rozdílu národnosti či státního občanství.
včera
Babiš se vrací k evropskému stolu v kritický moment. Ukrajině se neúprosně krátí čas
Staronový premiér Andrej Babiš se po vítězných říjnových volbách vrací do nejvyšší evropské politické ligy. Na prosincovém summitu v Bruselu usedne už zítra k jednacímu stolu. V momentě, kdy hodlá naplnit své předvolební sliby o tvrdé obhajobě národních zájmů a potřebě hluboké reformy celé Unie.
včera
Soud poprvé rozhodoval v případu únosu chlapce ze Zlínska. Verdikt nepřekvapil
I ve středu nastal další vývoj v případu únosu chlapce ze Zlínska, ke kterému došlo v minulém týdnu. Soud vyslyšel žádost policistů a poslal pětadvacetiletého muže do vazby. Obviněný je podezřelý z pokusu o vraždu a zbavení osobní svobody. Hrozí mu až 20 let za mřížemi, případně výjimečný trest.
včera
Tři soutěsky už nebudou největší. Čína hluboko v Himálajích potají buduje nejvýkonnější vodní elektrárnu na světě
Stovky kilometrů od přelidněného čínského pobřeží, v hlubokém zářezu himálajských velehor, vzniká jeden z nejambicióznějších a zároveň nejkontroverznějších infrastrukturních projektů historie. Čína zde buduje hydroenergetický systém v hodnotě 168 miliard dolarů, který má generovat více elektřiny než jakékoli jiné zařízení na světě. Tento gigantický zdroj energie má podpořit čínský přechod k elektromobilitě a nasytit energeticky hladové modely umělé inteligence, v nichž Peking soupeří s globálními rivaly.
včera
Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda
Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Zdroj: Libor Novák