Čína chce ulevit Rusku od tlaku západních sankcí

Ruský prezident Vladimir Putin na dnešek nařídil začátek ozbrojené invaze na Ukrajinu. Po Kyjevu požaduje, aby se jeho armáda vzdala. Činí tak jen den poté, co Západ na Rusko uvalil nové sankce za to, že Moskva uznala nezávislost dvou povstaleckých republik na východě Ukrajiny. Americký prezident Joe Biden řekl, že se dnes sejde s lídry států skupiny G7 a oznámí další opatření, která mají Rusko za invazi potrestat.

Finanční analytici a geopolitičtí experti se domnívají, že Čína Rusku pravděpodobně pomůže západní sankce překonat. Mohla by tak učinit obchody se zdroji a půjčkami státních bank. Udělá to podle nich proto, aby ochránila své vlastní ekonomické a finanční zájmy.

"Stupeň čínské podpory ruským akcím by mohl být vlivným faktorem ve formování a rozvíjení krize," citoval FT analytika společnosti Economist Intelligence Unit Toma Raffertyho.

Od doby, co Rusko podle odhadů soustředilo u hranic s Ukrajinou na 190.000 vojáků, se Čína pokusila vytvořit rovnováhu mezi podporou ruského prezidenta Putina ze strany čínského prezidenta Si Ťin-pchinga a svým zájmem na stabilitě v regionu.

Zahraniční média nemají podle Pekingu pravdu, když kroky Ruska na Ukrajině označují za invazi. Uvedlo to dnes čínské ministerstvo zahraničí. To zároveň konstatovalo, že Rusko je nezávislá země a může činit vlastní rozhodnutí v souladu se svými zájmy.

„Vyřešily snad americké sankce nějaký problém? Je svět díky těm sankcím lepší? Vyřeší se otázka Ukrajiny sama díky americkým sankcím vůči Rusku? Bude evropská bezpečnost lépe zaručena díky americkým sankcím vůči Rusku?" tázal se ve středu mluvčí čínského ministerstva zahraničí Chua Čchun-jing.

Peking Moskvu ekonomicky podporoval už za jejích dřívějších sporů se Západem. Pomáhal jí i poté, co začátkem roku 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.

"Pokud Západ neuvalí na Čínu skutečně hmatatelné náklady, bude Čína stále pomáhat Rusku v zákulisí,“ řekl FT vedoucí pracovník čínského programu ve Středisku východních studií ve Varšavě Jakub Jakobowski.

Od anexe Krymu se schopnost Pekingu zmírnit dopady sankcí zvýšila, protože obě země ve svých dvoustranných obchodech neustále omezovaly používání dolaru. Čínsko-ruské ekonomické vazby se také upevnily, přičemž se očekává, že bilaterální obchod loni dosáhl rekordních 140 miliard dolarů (3,1 bilionu Kč). To odráží jeho setrvalý dvouciferný roční růst, upozorňuje list Financial Times.