Náklonnost je u konce. Analytik rozebral vztah Trumpa s Kimem

K přátelství daleko  

O pouhých pár měsíců později si Trump s Kimem vyměňovali košaté fráze v očekávání historického osobního setkání v Singapuru, poukazuje Fitt. Dodává, že i někteří skeptici se začali ptát, zda tento naprostý obrat o 180 stupňů z prahu války k summitu nesignalizuje, že Trump bude tím prezidentem, kterému se konečně podaří průlom ohledně Severní Koreje.

"Krom námitek proti legitimizaci krutého despoty proběhl singapurský summit relativně dobře," pokračuje analytik. Nastiňuje, že Spojeným státům se podařilo vyhnout jakýmkoliv ústupkům, dokud Pchjongjang nepodnikne prokazatelné kroky.

Obě strany projevovaly dobrou vůli, která by mohla vytvořit prostor pro další jednání, poukazuje autor komentáře. Doplňuje, že výměna dopisů mezi Kimem a Trumpem pokračovala, v důsledku čehož mnozí začali označovat jejich korespondenci za projev "bromance" - blízkého, emotivního, ale nesexuálního vztahu dvou mužů.

Tyto myšlenky jasně posílil i sám Trump, který dokonce v žertu prohlásil, že se Kimem - mužem zodpovědným za smrt svého bratra, strýce, nejméně jednoho Američana a neodhadnutelného počtu Severokorejců - zamilovali, připomíná Fitt. Konstatuje, že označení vztahu mezi oběma politiky za "bromanci" posílilo pozici absurdního tvrzení, že Trump s Kimem jsou skuteční přátelé a jejich osobní diplomacie může přinést mír Korejskému poloostrovu.  

"Ve skutečnosti je jejich transakční vztah daleko od přátelství - jednoduše si oba mysleli, že zapůsobení na ego partnera v dialogu je nejživotaschopnější cestou k dosažení vlastních cílů," píše analytik. Upozorňuje, že Kimovy dopisy - které pravděpodobně představují dílo zručného severokorejského psychoanalytika - jsou sice záludně sentimentální, ale nikdy neobsahují projevy dobré vůle, které by řešily obavy Washingtonu.

Čas vrátit se k diplomacii

Kim si na summitu v Hanoji uvědomil, že jeho strategie nefunguje, tvrdí autor komentáře. Oceňuje Trumpovo rozhodnutí setkání předčasně ukončit, když se ukázalo, že Pchjongjang není připraven přistoupit na smysluplnou dohodu - to sice nepotěšilo Kima, ale přineslo úlevu mnohým ve Washingtonu.  

Severokorejský vůdce se ještě několik měsíců držel své dopisové strategie, s Trumpem se znovu setkal v demilitarizované zóně na Korejském poloostrově, ale opět bez konkrétního výsledku, uvádí Fitt. Za konec této "umělé bromance" považuje letošní březen, kdy Trump dopisem nabídl Kimovi pomoc v boji s koronavirem, ale diktátor se ani neobtěžoval odpovědět.

"Spřátelit si Kim Čong-una upřednostněním summitů za cenu sebrání větru z plachet snah amerického vyjednávacího týmu není diplomatický úspěch," deklaruje analytik. Domnívá se, že nyní, kdy další summit zjevně není na pořadu dne, nemá Trump příliš na výběr a musí se soustředit na obnovu vyjednávání na nižší, pracovní úrovni, bude-li v listopadu opět zvolen.

Tyto snahy musí doplnit kroky jako opětovné zapojení amerických spojenců do dialogu s KLDR, apeluje Fitt. Vysvětluje, že na rozdíl od Trumpova vztahu s Kimem mohou vztahy Washingtonu se Soulem a Tokiem fungovat jako skutečná výztuha americké strategie v Indo-Pacifiku.