Zeman poprvé v mešitě: Nemohl si sundat boty, první dáma byla zahalená

Zeman se s korunním princem setkal ve čtvrtek. Hlavním tématem jejich rozhovoru byl boj s mezinárodním terorismem. Nahaján podle Zemana vyjádřil názor, že "jakousi zastřešující organizací" mezinárodních teroristů je Muslimské bratrstvo.

Český prezident to označil za reálnou představu a zajímavou ideu, jejíž platnost si ověřil při dnešní návštěvě Hidáji, protiteroristického centra. Tento názor podle něj podporuje i to, že členové mezinárodní teroristické organizace Al-Káida jsou zároveň členy Muslimského bratrstva.

Zeman dnes končí svou pětidenní návštěvu Jordánska a SAE, která byla zaměřena právě především na otázku boje s teroristy a s takzvaným Islámským státem. Dnes ráno středoevropského času navštívil speciální centrum Hidája, který si klade za cíl bojovat proti násilnému extremismu ve všech jeho formách včetně terorismu.

Před odletem si ještě prezident se svou manželkou Ivanou prohlédl mešitu šajcha Zajda, která patří k největším na světě. Jak řekl ČTK ředitel zahraničního odboru Pražského hradu Hynek Kmoníček, prezident byl v mešitě vůbec poprvé. Ze zdravotních důvodů si ale musel ponechat na nohou boty, takže mohl vejít jenom do první části mešity, kde odstranili koberec. Toto opatření protokol Hradu vyjednal předem s vedením mešity. Prezidentova choť byla podle muslimského zvyku zahalená.

Mešita nese jméno zakladatele SAE, který je zde také pohřben. Je koncipována jako stavba, která má spojovat kulturní rozmanitost islámského světa. Do areálu se vejde až 40.000 lidí, přičemž v hlavním sále se může naráz modlit 7000 věřících. Podlahu hlavní modlitebny pokrývá vůbec největší známý koberec. Má přes 5600 metrů čtverečních a na jeho výrobě se v Íránu podílelo přes 1000 tkadlen a tkalců.

Zdroj: YouTube

SAE jsou členem většiny významných mezinárodních organizací a regionálních seskupení (OSN, Liga arabských států, OPEC, OAPEC, IMF, ILO). Zúčastňují se jejich jednání, usilují o shodu se stanovisky ostatních států Zálivu a jejich zahraničně politické postoje jsou nekonfliktní.

Z regionálních seskupení je významná Rada pro spolupráci v Zálivu (anglicky Gulf Cooperation Council – GCC – Saúdská Arábie, SAE, Kuvajt, Katar, Bahrajn a Omán), která vznikla původně jako politická odpověď států Perského zálivu na válku mezi Íránem a Irákem. V průběhu 90. let se Rada začala postupně transformovat z volné vojenské aliance na ekonomické společenství, které by mělo (podle vzoru EU) přispět ke sjednocování ekonomického prostoru a k rychlejšímu hospodářskému rozvoji svých členů.