Je to terorismus. K tomu se Česko nesmí připojit, burcuje komunista

Spojené státy a Turecko podle českého politika používají politiku dvojího metru, alespoň v otázce ochrany lidských práv a boje proti terorismu. A to je podle něj nepřijatelné.

„Je nezpochybnitelné, že Kurdové, kteří byli letecky napadeni Tureckem, byli dosud nejúspěšnějšími bojovníky proti teroristické organizaci tzv. Islámského státu. Je také pravdou, že územím Turecka prošlo s tichým souhlasem jeho orgánů více než 3000 džihádistů, kteří se připojili k této pro světový mír nejnebezpečnější organizaci," popisuje situaci na východě Filip.

Právě kvůli tomu považuje bombardování kurdských pozic na území Sýrie nebo Iráku za přímou podporu terorismu. „K něčemu takovému by se Česká republika neměla připojit a měla by v orgánech NATO jasně vyjádřit odpor k takové politice a požadovat její skončení," domnívá se komunista.

Bombardování kurských rebelů sebou prý nese hned několik vedlejších účinků. „Takové kroky zvyšují jak nebezpečí další vlny migrace z oblasti na území Evropy, dále posilují terorismus tzv. Islámského státu a navíc jde o nelegitimní vojenský zásah na území suverénních členských států OSN," vyjmenovává místopředseda Poslanecké sněmovny.

Bez souhlasu Rady bezpečnosti jde podle Filipa pouze o akt agrese, který navíc politicky to posiluje síly stojící za rozvratem legitimních orgánů států v oblasti, zvyšuje se chaos a potírání skutečného terorismu se oddaluje.

Na počátku nových bojů mezi tureckou vládou a v Turecku zakázanou Stranou kurdských pracujících (PKK) stál útok z 20. července, při němž zahynulo v tureckém pohraničním Suruçu 32 lidí, hlavně Kurdů. Přihlásil se k němu Islámský stát.

PKK v reakci na údajnou nečinnost Ankary pak spáchala několik atentátů na turecké vojáky a policisty, což vedlo k vypovězení mírového procesu. Incidenty v Turecku přitom pokračují i nadále. Turecké nálety na severní Irák, kde má PKK své tábory, vyvolaly mezitím nevoli Bagdádu.