Rusko zaútočilo na Islámský stát. Letadla USA nemají vzlétat

Podle zahraničních médií jsou cílem náletu ruských stíhaček ropná zařízení, která má ve svém držení Islámský stát. Rusko rovněž vyzvalo Spojené státy, aby nevysílaly do vzduchu svá letadla.

Horní komora ruského Parlamentu ve středu jednomyslně udělila formální souhlas prezidentu Putinovi použít armádu v boji proti terorismu v Sýrii. Souhlas byl podle ruské ústavy nutný, bez něj by ruští vojáci nemohli plnit úkoly v rámci zahraničních misí.

Stalo se tak jen několik dní poté, co prezident Putin vyzval na Valném shromáždění OSN Západ, aby byla do mezinárodních protiteroristických bojů v Sýrii zapojena také vláda prezidenta Asada.

Podle šéfa prezidentské administrativy Sergeje Ivanova Putin žádost zvážil i s ohledem na informace o velkém počtu ruských občanů, kteří se přidali k teroristickým skupinám v Sýrii. Podle Ivanova existují až tisíce takových lidí a jejich návrat do vlasti by prý mohl přinést velká bezpečnostní rizika pro Rusko.

Rusko již dříve ujistilo, že se nehodlá zapojovat do operací na území Sýrie. "Rusko se žádných operací na území Sýrie ani jiného státu nezúčastní. V současné době nic takového neplánujeme," řekl Putin v rozhovoru, který před několika dny odvysílala americká televizní stanice CBS. Rusko ale podle jeho slov myslí na možnosti zlepšování spolupráce s Bašárem Asadem.

Podle ruských zdrojů se v tuto chvíli v Sýrii až 2000 ruských armádních specialistů. Moskva také buduje základnu v Latákíji, která je baštou vládnoucích alávitů, a ohlásila manévry svého námořnictva ve východním Středomoří. Satelitní záběry rovněž odhalily několik kusů ruské techniky na letištích v Sýrii. List Novaja Gazeta tvrdí, že v Sýrii je nyní více než 30 ruských letadel, konkrétně několik strojů Suchoj Su-24 a dvanáct Suchoj Su-25. 

Rusko je dlouholetým spojencem syrského prezidenta, s nímž Západ odmítá spolupracovat, a posiluje svou vojenskou přítomnost v Sýrii. Média informují o velkých dodávkách ruských zbraní Asadově armádě, včetně bojových letadel, a o budování ruských základen v Sýrii. Moskva ale tvrdí, že jejím hlavním cílem je boj proti Islámskému státu.

Ministr zahraničí Laurent Fabius pak prohlásil, že jeho země je připravena spolupracovat s Ruskem a dalšími zeměmi v boji proti IS, ale za třech podmínek, které zahrnují ukončení násilí páchaného na syrských civilistech a Asadovu rezignaci.

Zdroj, který si nepřál být jmenován, sdělil agentuře Reuters, že pokud jsou útoky namířeny na oblast města Homs, pak cílem není IS, ale jiné opoziční skupiny. To podle něho potvrzuje, že cílem ruské intervence je hlavně podpora Asadova režimu než boj proti IS.

Reuters s odvoláním na syrské aktivisty a povstalce uvádí, že v oblasti Homsu působí několik povstaleckých skupin, včetně těch, které operují pod praporem Svobodné syrské armády, která zastupuje umírněnou exilovou opozici. Bojovníci IS tam ale neoperují.

Agentuře totéž potvrdil bývalý důstojník syrské armády Džamil Sálih, který opustil provládní síly v roce 2012. Nálety v severní oblasti provincie Hamá zranily prý osm příslušníků Svobodné syrské armády.