Osud Blízkého východu má v rukou Putin? Z USA zní obavy a tvrdá kritika

Společný jmenovatel - Rusko

Tři dny po zmíněném incidentu došlo ke střetu mezi Izraelem, Sýrií a Íránem poté, co íránský dron narušil izraelský vzdušný prostor, přičemž byl sestřelen izraelský bojový letoun, připomíná Washignton Post. Dodává, že Turecko mezitím pokračuje v útocích na kurdskou enklávu u svých hranic a vyhrožuje i úderem na oblast, kde jsou přítomny americké jednotky, zatímco syrské vládní a ruské síly útočí na povstalecké pozice u Damašku a severní provincii Idlib, a to i za použití chemických zbraní.

"Syrská občanská válka se zdaleka neuklidňuje, ale hrozí spuštěním přímých konfliktů mezi Spojenými státy a Tureckem, Izraelem a Íránem a dokonce i mezi Spojenými státy a Ruskem," deklaruje renomovaný deník. Soudí, že toto nebezpečí může zažehnat jen vysoká diplomacie podpořená důvěryhodnou hrozbou silou, ale reakce Trumpovy administrativy zatím jeví jako neadekvátní.

Veškeré výše uvedené střety mají dle prestižního serveru jedno společné - angažmá Ruska, ať už v roli účastníka, partnera či mírového prostředníka. Ruské síly zaštiťují ofenzivy Asadova režimu a spolu s Íránem mohly podpořil i útoky na americké kurdské spojence na východním břehu řeky Eufrat, spekuluje editorial. Připomíná, že ruský vládce Vladimir Putin dal Turecku zelenou k zahájení ofenzivy proti Kurdům a jeho sobotní telefonát s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zastavil střety mezi izraelskými, syrskými a íránskými jednotkami.

"Putin se snaží učinit z Ruska dominantní mocnost v Sýrii a v širším pojetí i velkého hráče na Blízkém východě - to vše na úkor Spojených států," kritizuje washingtonský deník. Doplňuje, že Putinův pokus uspořádat paralelní konferenci k mírovým rozhovorům o Sýrii pod záštitou OSN sice minulý měsíc v zásadě selhal, ale i tak kremelský vládce učil z Ruska arbitra v mnohostranném syrském konfliktu, který je schopen ho přiživovat či naopak tlumit.

Nejpravděpodobnější výsledek

Jako obvykle je jedním z Putinových nástrojů "drzá neupřímnost", zuří renomovaný server. Poukazuje, že Rusko sice uzavřelo s Tureckem a Spojenými státy dohodu o deeskalačních zónách v severní a jižní Sýrii, ale následně umožnilo syrským a íránským jednotkám, aby je porušovaly. Stejně tak minulý týden ruští důstojníci zůstali v kontaktu se svými americkými protějšky při útoku na kurdské pozice, jakoby do něj nebyli zapleteni, avšak někteří analytici se domnívají, že Rusko akci pomohlo naplánovat a účastnili se jí ruští žoldáci, dodává Washington Post.       

Ačkoliv se zdá, že americké síly dokážou takticky bránit části území na severu a jihu Sýrie, které kontrolují jejich spojenci, Trumpova administrativa postrádá páku, jejímž prostřednictvím by prosazovala své vytýčené cíle v zemi, konstatuje vlivný server. Připomíná, že těmito cíly zůstává zamezit obnově Islámského státu, zastavit zakořenění íránských sil v zemi a sířit nový politický řád bez účasti Asadova režimu.

Také Izraeli se nedaří dosáhnout svého strategického cíle, tedy vypuzení íránských sil, a jsou to naopak Rusko, Írán a Turecko, kdo věří, že lze nakonec ze Sýrie vytlačit Spojené státy, varuje editorial. Tvrdí, že takový scénář by umožnil Turecku vypořádat se s Kurdy, Asadovu režimu obnovit plnou kontrolu nad zemí a Íránu zakopat se na izraelských severních hranicích.

"Pokud nebude Trumpova administrativa připravena k větším vojenským a diplomatickým závazkům, jde o nejpravděpodobnější výsledek," bije na poplach Washington Post.