Na Blízkém východě hrozí válka Izraele a Íránu. Zastavit ji může jediná země

V syrské válce je Rusko hlavním spojencem režimu Bašára al-Asada a Íránu. Jeho přítomnost je de-facto chrání před útoky USA. Rusko však zároveň se pokouší hrát na Blízkém východě větší hru a pokouší se nahradit USA v roli hlavního tvůrce blízkovýchodní situace. Ačkoliv Írán je jeho přirozeným spojencem vzhledem k sdílenému negativnímu postoji směrem k USA, Moskva se nevyhýbá utváření pragmatických diplomatických vazeb s hlavními spojenci USA na Blízkém východě- Saúdské Arábii a Izraeli.

Obě státy byly nespokojeny s politickým kurzem nastaveným Barrackem Obamou a ačkoliv Donald Trump vůči nim vystupuje velmi příznivě, stále se jedná o politika, který přes veškeré své odlišnosti a kritiku svého předchůdce v úřadu pokračuje v praktickém stahování se z Blízkého východu. Zvláště Izrael si uvědomuje, že uvolněný prostor vyplnilo Rusko a že je třeba s ním jednat.

Mezi Ruskem a Izraelem došlo k určité formě pragmatického nesoupeření. Izrael se nepřidal na stranu svých západních spojenců a nevyhnal ruské diplomaty jako USA a mnohé evropské státy v reakci na otravu dvojitého agenda Sergeje Skripala, který měl být otráven na příkaz Moskvy. Taktéž se nepřidal k protiruským sankcím. Rusko zase přivíralo oči před izraelskými akcemi v Sýrii, namířenými proti jeho papírovému spojenci Íránu.

Zabití členů íránského personálu, ke kterému došlo během leteckého úderu 9. dubna, však už Rusko zřejmě nemohlo nechat bez povšimnutí. Oznámilo, že dodá syrskému režimu dodá protiletadlové systémy S- 300. Pro Izrael se jedná o velmi nepříjemnou zprávu – syrský režim s podporu Íránu by mohl začít úspěšně sestřelovat izraelské letectvo.

Izraelský apel směrem k Rusku

Izrael už řekl, že bude tyto systémy bombardovat, pokud budou využity. Uvědomuje si, že to by mohlo ale Rusko vnímat jako provokaci a rozhodně nechce s ním jít do války. Izraelský ministr obrany Avigdor Lieberman v rozhovoru pro ruské noviny Kommersant poukázal na izraelské rozhodnutí nepřipojit se k západním sankcím a apeloval na Rusko, aby na oplátku zaujalo více proizraelský postoj v Sýrii, uvádí agentura Reuters.

"Bereme v úvahu ruské zájmy a doufáme, že Rusko vezme v úvahu naše zájmy, tady na Blízkém východě. Očekáváme pochopení a podporu Ruska, pokud jde o naše životně důležité zájmy," řekl Lieberman s tím, že Izrael nemá žádný zájem zasahovat do vnitřních záležitostí Sýrie. „To, co nebudeme tolerovat, je, že Írán přemění Sýrii na předvoj proti Izraeli," řekl izraelský ministr obrany.

Izraelem velmi kritizovanou dohodu přirovnal Lieberman přirovnal k „mnichovské dohodě“ a naznačoval, že pokud Rusko nezasáhne a nedá „jasnou a jednoznačnou odpověď", dopadne to jako s Hitlerem v roce 1938. Rusko dodnes považuje nacismus vzhledem ke své historii za největší představitelné zlo. Podle Liebermana je Rusko velmi „vytrvalé“, co se týče vzpomínání na druhou světovou válku.

Rusko jako prostředník?

Má ale Rusko vůbec moc, prostor a v neposlední řadě chuť zabránit konfliktu mezi Izraelem a Íránem? Joost Hiltermann, programový ředitel pro Blízký východ a Severní Afrika International Crisis Group je přesvědčen o tom, že Rusko má páky na to, aby se mu skutečně povedlo zabránit konfliktu a zároveň jeho hlavnímu zájmu – udržení Asada – potencionální konflikt mezi Izraelem a Íránem nevyhovuje. Díky svým vazbám na Izrael, Írán a Hizballáh může Rusko fungovat jako prostředník a zároveň vyvinout tlak, aby znepřátelené strany ustaly v provokacích, jak se mu již podařilo s Izraelem.

Nicméně, některé faktory zeslabují možnosti, které Rusko má ohledně zamezení izraelsko-íránské krize. Podle Hiltermanna by bylo nejlepší možností, kdyby Rusko ustanovilo komunikační kanály s Kremlem a jeho armádou pro všechny zúčastněné strany. Nezdá se však, že by na tomto řešení měl Putin přílišný zájem, když může dát přednost pro jeho popularitu a ego výhodnějšímu zvednutí telefonu.

Druhý faktor je vnější. Není jisté, jak by se na ruské vměšování se do takto delikátní situace dívaly západní státy, speciálně USA. Podle Hiltermana by ale USA měly dát stranou svoji nedůvěru a podpořit zprostředkovávající roli Ruska. S tím však ale souvisí i naprostá změna amerického postoje k Íránu.

Za současného vedení je Írán považován za největší zlo Blízkého východu, přičemž Izrael má na tomto postoji nemalý podíl. Případ KLDR ale ukazuje, že Trump je ochoten slevit ze své jestřábí rétoriky. Pokud by podobný obrat nastal i v případě Íránu, velmi by to pomohlo snížit blízkovýchodní napětí, myslí si Hiltermann.