Írán vydá "velmi důležitou informaci". Konec jaderné dohody z roku 2015?

Tasním napsala, že agentura vydá "velmi důležitou informaci", která se bude týkat "zvýšení zásob obohaceného uranu" a přípravných opatření pro druhou fázi vypovězení závazků.

Briefing se má konat v Aráku, kde má Írán těžkovodní reaktor, a očekává se, že se ho zúčastní až 70 novinářů.

Írán podepsal v roce 2015 s velmocemi dohodu, která ho zavazuje omezit jaderný program výměnou za zrušení mezinárodních sankcí. Smlouva má dočasnou platnost a jejím smyslem bylo zpomalit jaderný vývoj v Íránu, který byl podezírán z toho, že usiluje o jadernou zbraň. Teherán to vždy popíral.

Loni od dohody odstoupily USA, podle nichž smlouva není účinná. Washington pak obnovil protiíránské sankce, které závažným způsobem dopadají na íránskou ekonomiku. Ostatní signatáři chtějí smlouvu udržet při životě, ale zatím nedokázali zajistit kompenzaci za americké sankce.

V květnu Írán oznámil, že přestal plnit některé závazky dohody - nebude omezovat produkci těžké vody a nízko obohaceného uranu. Podle dohody si Írán může ponechávat zásobu nejvíce 130 tun těžké vody a 300 kilogramů nízko obohaceného uranu, přičemž v minulosti měl Teherán této látky 10.000 kilogramů. Obohacovat nemá na víc než 3,67 procenta.

V květnu dal Teherán zbývajícím signatářům dohody, tedy Francii, Británii, Německu, Číně a Rusku, 60 dní na to, aby splnili své sliby o pomoci Íránu v období amerických sankcí.

Starting today, Iran does not keep its enriched uranium and produced heavy water limited. The EU/E3+2 will face Iran's further actions if they can not fulfill their obligations within the next 60 days and secure Iran's interests. Win-Win conditions will be accepted.

Íránští představitelé tvrdí, že Írán nebude vyrábět jaderné zbraně, zároveň ale upozorňují na to, že nemá smysl se dohodou řídit, jestliže své závazky neplní protistrana.

"Je zřejmé, že Írán nemůže tuto (jadernou) dohodu dodržovat jednostranně," prohlásil v sobotu prezident Hasan Rúhání.