Izraelci na nohou: Ministr financí nás sprostě obelhal, skandují davy

Protesty v Tel Avivu a několika dalších městech byly zaměřeny proti Lapidovi. Dle účastníků se ministr, zvolený v lednových volbách díky hlasům střední třídy, dostal velmi rychle do vleku vůdců izraelského průmyslu. "S Lapidem není budoucnost," volali účastníci protestu s narážkou na Lapidovu stranu, která se jmenuje Budoucnost existuje.

Lapid šel do voleb se slibem, že pomůže střední třídě, avšak teď navrhl škrty, které poškodí právě tuto část společnosti, protože krátí sociální pomoc a zvyšuje daně. V Izraeli se o sobotních protestech hovoří jako o obnově nepokojů, jaké Izrael zažil v roce 2011. Tehdy do ulic vyšlo i 300.000 lidí, někteří stanovali v parcích, aby poukázali na to, že nemají na vysoké nájmy a životní výdaje.

Lapid chce dnes Netanjahua například požádat o snížení výdajů na obranu o čtyři miliardy šekelů (22 miliard korun), i když armáda naopak žádá o navýšení až o tři miliardy šekelů. Ministerstvo financí minulý týden oznámilo, že jestliže obrana nepřistoupí na škrty, pak se bude muset krátit v rezortech jako školství, zdravotnictví, sociální péče a infrastruktury.

Podle Lapidova návrhu má být rozpočet do konce letošního roku zkrácen o 14 miliard šekelů a v příštím roce o dalších šest miliard. V plánu je snížení platů státních zaměstnanců až o tři procenta. Daň z přidané hodnoty stoupne o jedno procento, na 18 procent.

Radikální změny, kterými během posledních dvou let prošla řada blízkovýchodních zemí (sousedy Státu Izrael z toho nevyjímaje), vyvolávají u některých komentátorů a analytiků příležitostné obavy z možných negativních dopadů na Izrael, konsekventně pak i jeho ekonomiku. Patrně nejakcentovanějším politickým rizikem nadcházející období je možný střet s Íránem, jehož nukleární program je Izraelci vnímán jako existenční hrozba, píše businessinfo.cz.

Hospodářské vztahy mezi ČR a Izraelem jsou bezproblémové. Rovněž politické vztahy jsou na vynikající úrovni. Izraelská veřejnost oceňuje otevřené projevy podpory politických představitelů ČR a jejich relativně časté návštěvy v této zemi. Počínaje rokem 2011 byl zaveden formát společného zasedání obou vlád, ke kterému dochází přinejmenším jednou za rok a které je vhodnou platformou k diskusi o společných, obchodně-ekonomických tématech. V rovině politických vztahů jsou tak vytvořeny všechny předpoklady, které firemní sféra potřebuje k rozvoji hospodářské spolupráce, a to jak ve sféře obchodu tak investic.

České firmy tak mohou spoléhat na dobrou image, kterou ČR v Izraeli má, a na efekty plynoucí z našeho členství v EU. Řada Izraelců má vytvořený kladný osobní vztah k ČR díky tomu, že naše země je v posledních letech populární turistickou destinací a většina obchodníků ji zná již z osobní zkušenosti.