Izrael vyhrožuje Rusku: Dodáte Sýrii rakety, budeme konat

Rusko systém chce dodat na základě kontraktu dohodnutého už v minulosti. Izrael se ale cítí ohrožen, protože syrská armáda tak získá systém, který by mohl ohrozit jeho letadla. Od dodávky se nedávno snažil odradit ruského prezidenta Vladimira Putina osobně izraelský premiér Benjamin Netanjahu.

"Systém zatím nebyl dodán a doufám, že nebude. Ale jestliže (rakety) do Sýrie dorazí, budeme vědět, co dělat," řekl Jaalon. Jak upozornil izraelský tisk, to neodpovídá výroku velitele izraelského letectva Amira Ešela, který už minulý týden řekl, že režim syrského prezidenta Bašára Asada do nákupu raket investoval miliony a že systém je na cestě.

Ministr mezinárodních vztahů Juval Steinic dnes upozornil, že nejde o výhradně obrannou záležitost, jak tvrdí Rusko, ale že rakety mohou být použity k sestřelení civilního letadla. Obvinil Rusko z poskytování "podpory brutálnímu režimu" dodávkou raket, zatímco Asad zabíjí ve vlastní zemi civilisty. Rakety podle něj mohou skončit v rukou skupin, jimž nejsou určeny, nebo také Asadových íránských spojenců. Steinic prohlásil, že Izrael se ještě nevzdal myšlenky, že Rusko od dodávky odradí.

Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes rakety znovu hájil jako obranný systém, který bude mít stabilizační účinek, protože poslouží jako odstrašující prostředek, který odradí "horké hlavy" před zahraniční intervencí do Sýrie.

Posledním květnovým dnem zároveň vyprší platnost zbrojního embarga EU, které zakazuje dodávky zbraní syrské opozici. Další sankce proti režimu syrského autoritářského prezidenta Bašára Asada zůstávají nadále v platnosti.

"Ukončili jsme zbraňové embargo vůči syrské opozici," prohlásil britský ministr zahraničí William Hague po bruselském jednání. Dodal, že Británie neplánuje žádné bezprostřední dodávky zbraní syrským rebelům, ale rozhodnutí jí dává větší prostor k případné budoucí reakci, pokud se situace v zemi dále zhorší.

Země EU nyní chtějí vyčkat na výsledek chystané červnové konference o Sýrii v Ženevě, která by se měla pokusit najít politické řešení občanské války v zemi.

Schwarzenberg v rozhovoru s Českým rozhlasem připustil, že pokud ženevská vyjednávání skončí bez dohody, tak zřejmě začnou některé unijní státy vyzbrojovat syrskou opozici.

Úpravu embarga prosazovaly hlavně Británie a Francie, proti jeho změně je v EU mnoho zemí. Patří k nim Česká republika, Rakousko, Finsko, Nizozemí a Švédsko.