Írán chce instalovat další pokročilá zařízení na obohacování

Instalaci pokročilých zařízení na obohacování uranu zakazuje Íránu dohoda z roku 2015, v níž se země zavázala omezit své jaderné aktivity. Není to však poprvé, co by Írán její podmínky porušil.

Írán chce instalovat tři kaskády centrifug IR-2M ve svém centru pro obohacování uranu v Natanzu. V centru je již nainstalovaná jedna odstředivka druhu IR-2M. V polovině listopadu MAAE informovala, že Írán začal tuto pokročilou odstředivku plnit a připravovat na provoz.

V dohodě z roku 2015 se Írán zavázal používat pouze méně výkonné odstředivky druhu IR-1. Cílem dohody bylo zpomalit íránský jaderný program a zabránit tak Teheránu získat případně jadernou zbraň. Výměnou za podpis dlouho vyjednávané dohody získal Teherán zrušení mezinárodních sankcí.

Teherán přestal některé body dohody z roku 2015 dodržovat poté, co od ní v roce 2018 odstoupily Spojené státy a obnovily sankce proti této zemi. Ty na íránskou ekonomiku velice doléhají. Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa považovala dohodu za nedostatečně důraznou vůči Íránu.

Příští americký prezident Joe Biden ve středu oznámil úmysl vrátit Spojené státy mezi signatáře dohody, píše agentura AFP. Biden chce také zahájit jednání se spojenci a partnerskými zeměmi o posílení a prodloužení omezení jaderného programu a vývoje střel v Íránu.

Před uzavřením dohody v roce 2015 Írán ve výkonných odstředivkách obohacoval uran na 20 procent, vždy ale popíral, že usiluje o jadernou zbraň. Při obohacování se zvyšuje koncentrace izotopu 235, který je klíčový při jaderném štěpení uranu. Pro jaderné elektrárny se uran obohacuje v jednotkách procent, zatímco pro jaderné zbraně je zapotřebí obohacení nad 85 procent.