Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady

Milionům Afghánců hrozí, že budou brzy trpět hlady, řekl dnes agentuře Reuters výkonný ředitel Světového potravinového programu (WFP) David Beasley. Důvodem je podle něj kombinace období sucha, pandemie covidu-19 a ozbrojeného konfliktu. Afghánistán tento měsíc ovládlo radikální islamistické hnutí Tálibán.

"Počet lidí, kteří budou (v Afghánistánu) brzy trpět hladem, stoupl na 14 milionů," řekl šéf WFP agentuře Reuters v Dauhá. "Blíží se velká 'bouře' kvůli několika letům sucha, konfliktu a ekonomické krize zhoršené covidem," dodal. Beasley také vyzval politické lídry, aby jednali rychle a pomohli lidem v Afghánistánu.

K urychlení humanitární pomoci vyzval také zástupce ředitele WFP pro Afghánistán Andrew Patterson. "Blíží se zima a mnohé afghánské silnice budou brzy pokryty sněhem. Potřebujeme do země dostat do našich skladů tisíce tun potravin," uvedl Patterson. Podle něj má WFP ve skladech nyní asi 20.000 tun jídla. "Sedm tisíc tun je na cestě, ale potřebujeme dalších 54.000 tun, aby afghánský lid přežil do konce roku," dodal s tím, že už v září by potraviny mohly začít docházet.

Patterson podle listu The Guardian řekl, že WFP potřebuje 200 milionů dolarů (asi 4,4 miliardy Kč) na nákup potravin pro až 20 milionů lidí v Afghánistánu. Nyní je tam podle něj na pomoci závislá asi polovina ze 37 milionů obyvatel. Vzhledem k současnému suchu ale tento počet poroste.

Také Světová zdravotnická organizace (WHO) tento týden varovala před zhoršením humanitární situace. V Afghánistánu podle ní dochází zdravotnický materiál. "Zatímco svět se soustředí na evakuace lidí a odlétající letadla, my potřebujeme dodávky pomoci pro ty, kteří tam zůstanou," uvedl Richard Brennan z WHO.

Afghánistán, kde se tento měsíc ujal po 20 letech opět vlády Tálibán, čelí humanitární krizi už několik let. Kromě letitého ozbrojeného konfliktu ho letos navíc postihlo druhé velké sucho za tři roky. Podle WFP zničilo asi 40 procent úrody.

Související

Afghanistán, ilustrační fotografie.

Pět let od návratu Tálibánu k moci: Afghánistán se hroutí, lidem hrozí hladomor

Uplynulo pět let od chaotického stažení amerických vojsk z Kábulu a návratu Hnutí Tálibán k moci. Afghánistán se za tuto dobu proměnil v dějiště jedné z nejzávažnějších lidskoprávních a humanitárních krizí na světě. Přestože Spojené státy během dvacetileté války investovaly do konfliktu obrovské finanční prostředky, v současnosti se země i její obyvatelé ocitli mimo hlavní bod zájmu mezinárodního společenství, a to navzdory hrozícímu hladomoru a plošnému potlačování základních práv.
Afghanistán, ilustrační foto

Tálibán zakázal mobilní telefony

Hnutí Tálibán vydalo plošný zákaz používání chytrých telefonů pro vládní úředníky. Podle analytiků by toto opatření mohlo být předzvěstí budoucích širších restrikcí zaměřených na veškeré obyvatelstvo. Nařízení, které pochází od vojenských soudů Tálibánu, vstoupilo v platnost tento týden a zakazuje používání mobilních telefonů vysoce postaveným i řadovým úředníkům, mudžáhidům i pomocnému personálu.

Více souvisejících

Afghanistán David Beasley (WFP) Světový potravinový program (WFP)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

před 4 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

před 5 hodinami

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

před 8 hodinami

včera

Ilustrační foto

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

včera

Reykjavík

Proč Islanďané odmítli vstup do EU? Na vině jsou ryby i mladí

Obyvatelé Islandu v referendu odmítli obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Proti obnovení jednání se vyslovilo 52,8 procenta voličů, zatímco pro bylo 47,2 procenta hlasujících. Výsledek představuje neúspěch pro islandskou vládu, která učinila z kampaňového referenda ústřední bod svého volebního období. Volební účast byla podle oficiálních údajů vyšší než při posledních parlamentních volbách.

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Hrdina povodní v Nepálu: Ředitel zachránil život 900 studentů

Rychlé rozhodnutí ředitele školy v nepálském okrese Nuwakot zachránilo život devíti stům žáků před ničivou bleskovou povodní. Ředitel školního zařízení Rajendra Dawadi nařídil okamžitou evakuaci pouhých deset minut předtím, než budovu zasáhl proud vody a bahna. Katastrofální záplavy v regionu si již vyžádaly stovky lidských životů a tisíce lidí zůstávají pohřešovány.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

U pobřeží Kypru se převrátila loď s 267 lidmi na palubě, počet mrtvých narůstá

U pobřeží severního Kypru se převrátila cestovní loď Filo Jet, na jejíž palubě se v době neštěstí nacházelo celkem 267 osob. Podle dosavadních oficiálních informací si tragická nehoda vyžádala nejméně sedm lidských životů. Záchranářům se podařilo z moře vytáhnout 237 přeživších, přičemž někteří z nich utrpěli různě závažná zranění. Dalších třiadvacet cestujících a členů posádky zůstává nadále nezvěstných.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš rovná vztahy s Hradem. Obnoví schůzky s Pavlem

Po dlouhých měsících napětí a vyostřených sporů mezi vládou a Pražským hradem se prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš dohodli na obnovení společných schůzek. První osobní jednání obou představitelů se uskutečnilo na Úřadu vlády po zasedání Bezpečnostní rady státu. Obě strany se shodly na tom, že vzájemná komunikace je nezbytná, a to především v oblasti zahraniční politiky. Návrat k jednacímu stolu má představovat začátek pozitivní změny ve vzájemných vztazích.

včera

Nedělní debata

ČT představila novou nedělní debatu. Řešil se propad preferencí ANO i neefektivní zadlužování Česka

Česká televize představila novou podobu svého hlavního diskusního pořadu Nedělní debata, který nahradil předchozí formát. Do hlavního politického duelu moderovaného Lukášem Dolanským zasedli vládní vicepremiéři Karel Havlíček za hnutí ANO a Petr Macinka za Motoristy sobě spolu s opozičními lídry Martinem Kupkou z ODS a Vítem Rakušanem ze hnutí STAN. Ústředními tématy diskuse se staly nejnovější volební preference, stav státního rozpočtu, boj s dezinformacemi i nadcházející prezidentská volba. Diskusnímu střetu předcházel úvodní rozbor odborníků zaměřený na aktuální společenskou náladu.

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Politico: Rusko plánuje novou pozemní ofenzívu na Kyjev

Ukrajinské zpravodajské služby získaly informace, podle kterých Ruská federace plánuje nové pozemní ofenzívy zaměřené na Kyjev a Černihiv. Informaci webu Politico sdělil zástupce vedoucího ukrajinské prezidentské kanceláře Pavlo Palisa. Podle něj dostali ruští vojenští velitelé od politických představitelů v Kremlu za úkol připravit a naplánovat útoky na obě tato města. Kyjev v současnosti tyto zprávy vyhodnocuje a přijímá příslušná opatření.

včera

sport

Plzeň už má náhradu za Hyského. Viktoriány nově povede Radoslav Kováč

Fotbalová Plzeň nehodlá vzhledem k jejímu nabitému programu ztrácet čas a už tři dny po čtvrteční prohře 0:3 v úvodním zápase 4. předkola Evropské ligy s Crvenou zvezdou Bělehrad našla náhradu za odvolaného trenéra Martina Hyského. Stal se jí Radoslav Kováč, jenž naposledy vedl Slovan Liberec, nyní se Západočechy podepsal smlouvu do konce sezóny 2026/27s možností prodloužit ji na dva roky.

včera

USA, ilustrační foto

Únik dokumentů z Trumpova úřadu měl dokázat americkou cenzuru. Odhalil něco úplně jiného

Únik dokumentů z amerického ministerstva zahraničí, které měly podle příznivců prezidentské administrativy dokázat, že vládní úřad určený k boji proti zahraniční propagandě v minulosti tajně cenzuroval americké občany, nepřinesl žádné důkazy o pochybení. Podle bývalých vysoce postavených představitelů zrušeného Střediska pro globální zapojení celá kauza naopak ukazuje na dlouhodobou politickou kampaň vedenou proti tomuto úřadu.

včera

Island v referendum odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s EU

Ostrovní stát Island v referendum podle předběžných výsledků odmítl návrh na obnovení přístupových rozhovorů s Evropskou unií. Po sečtení většiny hlasů se tábor odpůrců vstupu přiblížil k vítězství s 52,5 procenty hlasů, zatímco příznivci obnovení jednání získali 47,5 procenta.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy