Mysleli jsme, že to je útok. Domy vzdálené kilometry od epicentra mají vysklená okna, líčí Češka

"Měla jsem velké štěstí, že jsem byla čtyři až pět kilometrů od místa výbuchu. Zrovna jsem měla online lekci arabštiny. Seděla jsem v pátém patře, budova se několik vteřin silně třásla," popsala Češka okamžik exploze v bejrútském přístavu, která si podle úřadů vyžádala nejméně 100 mrtvých a tisíce zraněných. "Myslela jsem, že je to zemětřesení. Až poté mi učitelka řekla, že došlo k výbuchu."

Vzhledem ke špatné politické i bezpečnostní situaci v Libanonu měla podezření na bombový útok. "Hned se začaly šířit fámy, že šlo o útok, který potvrdil Izrael. Měli jsme strach, že Hizballáh přijde s odvetou," řekla s odkazem na vlivné, protiizraelsky zaměřené šíitské hnutí v Libanonu.

S kolegy se snažila dostat domů, problém ale působily dopravní zácpy. "Nakonec jsem musela jít městem pěšky. Všude na ulicích bylo sklo z vysypaných oken. Potkala jsem i několik raněných," uvedla. Dodala, že lidé se snažili si vzájemně pomoci a dostat zraněné do nemocnic. "Dům, ve kterém bydlím, stojí tři kilometry od místa výbuchu. Má vysklená všechna okna," přibližuje rozsah katastrofy.

"Nemocnice jsou trvale podfinancované, přetížené byly už předtím v důsledku pandemie covidu-19 a některé samy utrpěly poškození od výbuchu," dodala. Viděla sanitky, které se do Bejrútu sjely z celé země, aby pak rozvážely raněné do nemocnic v dalších městech. "Spousta lidí šla hned darovat krev. I já, byla jsem 90. v pořadí!"

Poblíž místa, kde exploze nastala, je stará rezidenční čtvrť, která je vyhledávaná pro noční život. "Mám tam několik známých. Kolegové mi říkali, že mezi mrtvými jsou jejich příbuzní," řekla s tím, že záchranáři stále prohledávají sutiny a nalézají další mrtvá těla.

"Lidé jsou po výbuchu nervózní. Báli se, že to byl politicky motivovaný útok. Někteří jsou stále v šoku," popisuje nálady v libanonské metropoli.

Schopnost vlády katastrofu zvládnout je podle Stupalové omezená. "Země prožívala už před výbuchem trojí krizi: finančně-ekonomickou, vnitropolitickou a naposled zdravotní s covidem-19. Ještě včera (v úterý) jsme si mysleli, že to nemůže být horší," líčí situaci, kdy se v zemi hroutí měna, pro vládu je tudíž problém cokoliv dovézt a k tomu chronicky váznou dodávky elektrické energie.

"Kolem 80 procent v Libanonu sídlících uprchlíků žije v extrémní chudobě. Obnova se musí týkat nejen lidí přímo postižených explozí, ale i těch nejzranitelnějších, kteří přišli o možnost výdělku," apeluje humanitární pracovnice. "Libanon samozřejmě potřebuje okamžitou pomoc zvenčí. Dárcovské peníze ale samy o sobě nepomohou, hlavně z důvodu rozšířené korupce," míní. Co země potřebuje především, jsou hluboké reformy, na kterých se ale politická elita země není schopna dohodnout.

Podle Úřadu vysokého komisaře pro uprchlíky (UNHCR) hostí bezmála sedmimilionový Libanon celosvětově nejvíce uprchlíků na jednoho obyvatele. Kolem 1,5 milionu jich do země přišlo ze sousední válkou rozvrácené Sýrie.