Obětí loňské exploze v bejrútském přístavu je nejméně 215

Mnozí Libanonci explozi považují za další důsledek nedbalosti a korupce mezi vysokými politiky.

Při výbuchu ze 4. srpna 2020 byla kromě přístavu zničena velká část Bejrútu, který je i klíčovým přístavem pro zásobování země. Přes 6000 lidí utrpělo tehdy zranění, mnozí kvůli sklu z oken rozbitých tlakovou vlnou či vymrštěným troskám. Kvůli poškozeným domům ztratilo střechu nad hlavou na 300.000 lidí. Podle AP šlo o nejsilnější výbuch, který kdy Bejrútem otřásl. Město bylo přitom v letech 1975-1990 dějištěm občanské války, čelilo konfliktům se sousedním Izraelem a několika teroristickým útokům.

Ibráhím Harb, který zemřel v pondělí večer, pracoval jako účetní v centu libanonské metropole. Při explozi utrpěl vážná zranění hlavy a přes tři měsíce strávil v nemocnici v kómatu. Posléze byl, stále upoutaný na lůžko, převezen do rehabilitačního centra, odkud byl minulý týden propuštěn. Zemřel v domě svých rodičů.

Shodou okolností rovněž v pondělí bylo přerušeno vyšetřování loňského výbuchu, dokud se neprověří obvinění z podjatosti, která vůči hlavnímu soudci v případu Táriku Bitárovi vznesl exministr vnitra Nuhád Mašnúk. I jeho se Bitár chystal předvolat k výslechu spolu s několika bývalými šéfy bezpečnostních složek.

Bitár je druhým hlavním vyšetřovatelem této kauzy, jeho předchůdce Fádí Saván byl letos v únoru odvolán, když obvinil z nedbalosti tehdejšího úřadujícího premiéra Hasana Dijába a tři bývalé ministry. Savánovo odvolání nejvyšší soud zdůvodnil možnou podjatostí, protože při explozi byl zničen i Savánův dům, uvedla BBC.

Kvůli mohutné explozi v bejrútském přístavu byly dosud zatčeny dvě desítky lidí, většinou přístavní a celní úředníci. Vedení přístavu a celní správy nicméně tvrdí, že na nebezpečí exploze opakovaně upozorňovalo.

Obrovské množství dusičnanu amonného, neboli ledku, se do bejrútského přístavu dostalo podle BBC v roce 2013 na lodi plující pod moldavskou vlajkou. Té pak už nebylo s nákladem dovoleno znovu vyplout na moře kvůli špatnému stavu lodi, a ledek tak byl uskladněn v přístavu.

Po explozi v bejrútském přístavu v Libanonu opět zesílily protivládní protesty, které v zemi trvají s různou intenzitou už od podzimu 2019. Libanonci požadují změnu vedení své země, které viní z korupce, klientelismu a neschopnosti řešit problémy, které jsou nejhorší od občanské války. Libanon se potýká mimo jiné s obrovským zadlužením, rostoucí nezaměstnaností i s vysokou inflací.